Marjari: Pálení mostů
V rozhovoru s Marjari mluvíme o jejím albu Setting This Place on Fire, tvorbě i životních rolích. Nová deska přináší vrstvený indiepop plný proměn, atmosféry a osobních zpovědí s podporou nové kapely.
Metronome 2026: Follow your people
Nedělní a současně závěrečný program festivalu Metronome, letos poprvé na letišti v Letňanech v Praze, se dále držel horka. Hudebně tentokrát vsadil zejména na indie popovou a rockovou notu. Tři stage zaplnila jména známá i méně známá, která Praze naplno odhalila svůj nemalý potenciál.
Metronome 2026: Follow your dreams and fears
Pot ždímající počasí nepolevilo, lidí přesto s víkendem a headlinery přibylo, byť ne dramaticky. Hudební program na třech pódiích letiště v pražských Letňanech, kde se letošní ročník Metronomu koná poprvé po deseti letech fungování, během sobotního odpoledne gradoval a vyústil v dvouhodinovou show Nicka Cavea s kapelou.
Metronome 2026: Follow the shade
Vyprahlé letiště, osvěžující průlet žánry a program, díky (i kvůli) kterému chybí rozhodování, na jakou stage se vydat. Pozvolný start se nesl v duchu letní pohody a zároveň festivalového očekávání těch, kteří si chtějí celou akci hlavně užít.
Duha v uličkách Liverpoolu (Paul McCartney)
V pilotním singlu Days We Left Behind nové desky vzpomíná jeden ze dvou přeživších členů Beatles na černobílou minulost. Tušení, že na stará kolena vsadil na čistě nostalgickou notu, je však v kontextu celé desky rozprášeno a na vzniklé mlze se objeví duha. The Boys of Dungeon Lane odhaluje víc než jen vzpomínky – je to mozaika příběhů a pocitů, melodií i zajímavých harmonických vybočení.
The Complication: Jak to zastavíš, čas mizí
U kávy i piva jsme probrali, jak se nahrávalo se svérázným producentem i proč je nebaví být „českými Red Hot Chili Peppers“.
Stručně a zběsile (Royel Otis)
Když energie začala malinko upadat, novou sílu přinesla skladba Jazz Burger, u které si dali sólo jen Pavlovic a Maddell u mikrofonů a elektrické kytary.
Starý dobrý punk? Vůbec... (Lifeguard)
Vlasy všude, nástroje nahlas, teenage feeling bez zábran. Trojice z Chicaga, která si říká Lifeguard, na debutu Ripped and Torn vzdává hold punkové scéně 80. let.
Buržoazie z Žižkova (Deaf Heart)
Deaf Heart se inspirovali postavou římského císaře, symbolem krutovlády a nekontrolovatelné vášně.
All kinds of rock for all kinds of people (Rock for People 2024)
Hlavně chill. Co na tom, že se kolem vás pohybují tisíce lidí. Jsme tu přece všichni kvůli hudbě, tak proč si ji kazit malichernostmi?
Jonas Almén (Royal Republic): A najednou tam jsem!
Sedmnáct let v nezměněné sestavě a čerstvě páté studiové album LoveCop mají za sebou švédští rockeři Royal Republic. Rozhovor, brzo živě na Rock for People.
Doug Robb (Hoobastank): Jak velí upřímnost
„Já měl třeba vždycky trochu problém označovat nás za umělce. Jsem prostě jen člověk, co dělá hudbu.“ Rozhovor s frontmanem kapely Hoobastank pro Full Moon.
Nothing Works (Declan McKenna)
Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.
Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Down in the past (Mando Diao)
V půlce koncertu skupina opustila podium, aby se vrátila k upravenému, akustickému setupu, kterým se opravdu přenesli do dob před rock’n’rollem. Long Before the Rock’n’roll.
Blues s úsměvem (Larkin Poe)
Ve Foru Karlín předvedly většinu svého loňského alba Blood Harmony, elektrickou show oživily akustickým setem a publikum bavily originálními vícehlasy.
Come On! (The Hives)
Do setu přimíchali i starší hity a svou fantastickou, přitom ne nabubřelou show potvrdili, že patří mezi nejlepší živé kapely současnosti.
Zlato i emoce (Holy Moly & The Crackers)
Nechybí vroucí pocity lásky, která je možná jen zlozvykem (Bad Habit) nebo vzdor těla vlnícího se jako řeka (Like a River) a s řekami se zas vracíme k plynutí, cestám, proudům.