Chica Checa (Letní filmová škola 2026)

„Filmovka je teplá akce roku!“ tvrdí s nadsázkou kamarád. Samozřejmě to není pravda, ale pro naši kliku intelektuálských gayů z uměnověd, kteří se každoročně potkáváme na retrospektivách Pedra Almodóvara a opilých líbačkách v klubu Mír, se filmový festival skutečně stal místem letních lásek a milých přátelství. Po nocích posedáváme v parku s vínem od paní Miluny a debatujeme o zhlédnutých filmech, o sbalených klucích a posledním albu Madonny. Tváříme se, že víme hodně o světě, a především o tom teplém – viděli jsme ty nejpodivnější queer filmy na Mezipatrech, četli Michela Foucaulta i Judith Butler a těšíme se na nové tracky Arcy. 

V této skvadře jsme v neděli usedli do první řady na novém filmu Šimona Holého Chica Checa o vztahu matky a syna, který se živí jako drag queen. Všichni jsme se shodli na tom, že od něj nemáme velká očekávání, ale zajímá nás, co se na poli místní queer kinematografie děje. Při závěrečných titulcích vypukl plný sál v bouřlivý potlesk, přední řada se k němu připojila spíš vlažně. Všichni jsme totiž snímků jako Chica Checa viděli desítky a jsme jimi přesycení. Schematické scény coming outů, komplikovaný, ale láskyplný rodičovský vztah, drag jako osvobozující rituál, kudrnatý herec s náušnicí v hlavní roli – z toho všeho se už stalo klišé, které se v současnosti dekonstruuje nebo paroduje. Česká novinka o tématu nic nového neřekla a neukázala. A Jan Cina je jistě roztomilý, ale dragem by si v Paříži na nájem nevydělal – vystoupení na Helenku Vondráčkovou jsou uhlazené, trošku nudné, a i na poměry českého klubového dragu velmi slušné a nekonfrontační. 

Na opravdové gay akci roku – berlínském pride průvodu Christopher Street Day – vjel před pár dny do davu terorista, zabil jednu ženu a zranil desítky dalších. Vyšetřování zatím naznačuje, že motivací byl homofobní náboženský fanatismus, který queer lidi vidí jako ďábelské vzepření se řádu stvoření. Tento obraz má k mému rádoby sofistikovanému prožívání vlastní zkušenosti a „teplého světa“ tak daleko, že dokáže zabíjet. Traumatická zkušenost předsudečného násilí mi umožnila najít k novému filmu Holého smířlivější přístup. Mezi mým a útočníkovým obrazem gaye se totiž nachází obrovská škála respektu, tolerance, nevraživosti nebo odsuzování, které umí přejít až ve fyzické násilí. 

Chica Checa chce mluvit ke neznalejšímu publiku, pro které i scéna coming outu skutečně ještě může vzbudit empatii a přinést něco nového. Z mého pohledu trošku banální a jednorozměrný snímek je takový naschvál, protože chce mluvit k lidem, kteří to potřebují slyšet trošku po lopatě. Nechce znejišťovat, reflektovat, dekonstruovat, ale vytvořit hezký, vřelý, zábavný mainstreamový snímek pro tetičky a babičky, co mají rády Helenku. Teroristu by jistě nepřesvědčil, ale můžeme doufat, že řadě lidí nabídne přívětivější obrazy, než jaké čím dál víc kolují ve fašizující se společnosti. Almodóvarovy trans matky a těhotné jeptišky nebo LaBrucova avantgardní pornografie nejsou pro každého a je to tak v pořádku. Chica Checa není film pro mě a je to tak správně. Plný Klub kultury se s Pavlou Tomicovou smál a dojímal a nadšeně tleskal.