Tančit až za tmy (Colours of Ostrava 2026)

Na slunci je těžké se hýbat, ale noc to na Colours vynahradí.

Diskusní fórum Meltingpot přitahuje více publika než některé stage, takže na debatu ze série F-Talků stojí fronta i v průběhu promluv. Vtěsnat se zájemci chtějí na rozhovor s novinářem Erikem Taberym a terapeutem Pavlem Ratajem o rozcházení a scházení se v politice i v osobních stazích, snaha najít smířlivost v rozdělované společnosti je ilustrována na rozkolu prezidenta s premiérem. Pomohl by jim párový terapeut? Všichni se baví, lidí je tolik, že při odchodu zablokují bránu mezi diskusním a festivalovým areálem.

Polední slunce nepřeje vystupujícím, lidi posedávají ve stinných místech, pokud se odhodlají jít před pódium, tak pouze stojí. Jako by nebyla energie. Koncert Harryho Strange kromě slunce kazí opakující se technické záseky, i zpěvák působí unaveně: „At least I have a beer, right,“ komentuje rezignovaně. Intimnosti queer vztahů, které v nahrávkách reflektuje, naživo nenachází publikum. Brzké odpoledne patří spíš rodinám s dětmi, ty se ale i později míchají do zástupů starších, když potkám děti bez sluchátek, je to o strach.

Kolem pítek s pitnou vodou jsou fronty, projíždí hasiči a osvěžují prostor. Úkryt se dá najít v podzemní vinárně nebo ve stáncích s rozprašovači. Příhodně stinnou pozici využívá REC.stage a patnáctiletá zpěvačka Bea.K, má plno, písničky provází mile rozpačitými průpovídkami, o knize, kterou sháněla k přijímačkám na střední, nebo o skládání v jedenácti letech. Přednes má sebejistý, hrubší hlas utáhne třičtvrtěhodinový program. Nejen vrstevnice zpěvačky se přesouvají na koncert zlomeného loverboye Sofiana Medjmedje, prostranství u Fresh stage je zčásti zakryto průmyslovou budovou, crowd zaplňuje i vzdálenější piknikový prostor. Živák občas rapujícího zpěváka dokazuje jeho postavení, a i když prezentuje společné tracky s Benem Cristovaem, show patří jemu, publikum opakuje téměř každé slovo a konečně se i hýbe, s baskytaristou a bubeníkem by naplnili i větší venue. S přicházejícím večerem festival ožívá, po unaveném dni se všichni chtějí bavit. Němec Bennett si podmaňuje stejný plac, industriální nástavba vysoké pece je opět obsypaná, mladý DJ a producent balí sborové melodie do techno mixu. Set složený i z mainstreamových skladeb má úspěch, přechod z Tokyo Drift do Hollaback Girl roztancuje i ty, co čekají ve frontě na hranolky.

Dobré naladění mají i dvě večerní čísla Full Moon stage. Slovenský raper Čavalenky záhoráckým nářečím uhrane publikum, v textech předává nepřikrášlenou realitu sociálních nerovností. „Chlapci na ulici musí točit peníze / protože bez peněz ti život nevyjde,“ texty o dluzích či drogách nenaruší vibe, který pohupující se crowd drží a nevadí ani poslední skladba na čtvrtý pokus. Nefalšovaný stokárský čávo rap, jak stojí v anotaci Colours, na jiné stagi slyšet není, což je škoda. Večer uzavírá newyorský Cakes da Killa. Do prolínajících se melodií zasazuje úderné texty, „This show is for homosexuals, I can see you all.“ Raper si pohrává s publikem, před pódiem se tančí, v závěru se přesune mezi lidi a set uzavírá v obklopení. Nebudu jmenovat názvy tracků, jsem tu, abych si to užil, říká, to sedí i na festivalové nastavení.