Skřípání smyčce o strunu může znít jako kapky deště.
Věděla jsem, že jdu pravděpodobně na nejlepší koncert se smyčcovým kvartetem, jaký jsem naživo slyšela. Ale že to bude až tak silný zážitek, mě zaskočilo, na otravný respirátor jsem zapomněla po pár minutách. První polovinu vystoupení hráli Attacca Quartet, ve druhé části se k němu přidala Caroline Shaw se svým zpěvem. Při skladbě Another Song jsem už měla pocit, že se její hlas na nás snáší odněkud shůry. Za vyzdvihnutí stojí i to, že na tom mělo svůj podíl skvělé nazvučení. Desku Orange teď poslouchám pořád dokola.
Úvodní den festivalu začal už odpoledne. S každým koncertem, tancem či přednáškou se počet příchozích zvyšoval a první headlinery Bert & Friends obklopili fanoušci celou stage a kapela na oplátku zavalila návštěvníky příjemnou náladou i energickou show.
All go rhythm! Přišel jsem s mírnou nejistotou a očekáváním, odešel jako vždy spokojen. Hudba, edukace, podupkávání. Laibach prostě doručují výsledky. Takže vše přesně tak, jak (ne)má být!
Legendy britského oi! punku se ukázali se show, která trvá už přes 50 let. Na jistotu odehráno a se stejnou energií jako vždy.
pokřtít novou desku v temný záři reflektorů se spokojeným publikem
