Nezapřou okouzlení psychedelií, postpunkem nebo soulem, zároveň ale jejich nahrávka přináší křehké i zasněné momenty s rozmlženými konturami trip hopu.
Kolik váží trpělivost? Realita posledních měsíců otupuje i bolí, každý výlet do jiných světů je vítaný. Pražská čtveřice Kill the Dandies! s vrozenou elegancí a šarmem na albu Your Blood My Veins podobnou cestu nabízí, přestože jeho nahrávání neúprosné okolnosti výrazně zkomplikovaly. Ani tentokrát Kill the Dandies! nezapřou okouzlení psychedelií, postpunkem nebo soulem, zároveň ale jejich nahrávka přináší křehké i zasněné momenty s rozmlženými konturami trip hopu. Your Blood My Veins vyšlo digitálně 5. února na labelu Drug Me Records, v průběhu jara se pak objeví na vinylu, který nabídne ještě exkluzivní bonusový track.
Rok 2020 zastihl Kill the Dandies! v mohutném pracovním zápřahu. Květnový singl I May Even Dance (součást kompilace Full Moon 10) doplnila na sklonku srpna úvodní ukázka z novinky v podobě skladby Laura, kde s kapelou exceluje nečekaný, ale o to zajímavější host – americký herec Steve Buscemi. Dokončovací práce na albu si v podzimních měsících skupina zpestřila prací na soundtracku k filmu režiséra Michala Nohejla Okupace. „Novou desku jsme nahrávali po částech v průběhu cca jednoho roku,“ říká Hank J. Manchini a doplňuje: „Nahrávání hodně zkomplikovala pandemie, nějakou dobu bylo i zavřené studio, ale možná díky tomu jsme od písní získali větší odstup.“ Your Blood My Veins navazuje na předchozí nahrávky kapely, ale spolu s jemnějším a čistším zvukem vykazuje i jakési zklidnění, které s sebou nese tajuplné napětí a propracovanou dynamiku. Kill the Dandies! v aktuální podobě mnohem více pracují se syntezátory, nebojí se ztěžklého dubu ani laciných osmdesátkových rejstříků, naopak novinka zřetelně odhaluje jejich specifický, sebevědomý humor.
Kill the Dandies! v souvislosti s novinkou zmiňují vliv Walker Brothers, píseň Phaedra Is My Name je zase věnována Lee Hazlewoodovi. Své vzory a inspirace skupina nijak nezapírá, nepřistupuje k nim ale nostalgicky. Manchini potvrzuje, že se na novém albu objevuje písňovější i klasičtější forma, než bývalo v minulosti zvykem, potvrzuje ale také setrvale hledačský přístup: „Všechno se dá recyklovat a využít. Jen je třeba to správně uchopit a zbavit se zbytečného balastu.“ Kill the Dandies! jsou stále hladoví, jak říkají v úvodním tracku desky, dost možná i proto, že všechny sušenky jim při natáčení klipu k písni Laura snědl Steve Buscemi.
Album Your Blood My Veins je k dispozici na streamovacích platformách a Bandcampu skupiny, vinylové LP se objeví v průběhu jara, spolu s exkluzivním bonus trackem v podobě skladby How to Hold a Gun, ústřední písní snímku Okupace.
Na rozdíl od předchozí tvorby, která často reflektovala minulost, je Prince Timmy osobní výpovědí o přítomnosti. Pod energickými elektronickými beaty se skrývají témata sebekritiky, sebedestrukce a nejtemnějších emocí, které autor ukrývá za chytlavými popovými melodiemi a experimentálními zvuky.
Nová deska vznikala mimo jiné v Brazílii, Mexiku a USA a navazuje na jeho typicky intimní, melodický styl.
Vedle scén Národního divadla moravskoslezského se letos bude hrát také v Komenského sadech nebo v chátrajícím komplexu bývalého hotelu Palace, kam se veřejnost běžně nedostane.
Dygl patří k výrazným jménům japonské indie scény. Jejich hudba čerpá z vlivů kapel jako Television nebo Talking Heads, ale zachovává si syrový současný charakter. Spolu s nimi zahrají Střední vlny.
Islandská skladatelka, violoncellistka a zpěvačka dobře ví, že aby mohl zvuk skutečně udeřit, musí mít kolem sebe prostor. Ticho jako místo, kde se obraz učí dýchat. Hildur Guðnadóttir vystoupí na začátku července na slovenském festivalu Pohoda a u té příležitosti je jí věnováno aktuální číslo Full Moonu.
Kytarista Fredrik Rasten a trumpetista Torstein Lavik Larsen vytvářejí zvukové krajiny na pomezí improvizace, ambientu a elektroniky. Jejich hudba staví na prostoru, tichu a jemných detailech, výsledkem je soustředěný a meditativní poslechový zážitek.