Je to nahrávka, na ktorej si Nina stavia unikátny svet, vytvárajúci napriek vzájomnej odlišnosti skladieb zvláštny, miestami nekomformný, inokedy nádherný harmonický celok.
Nina Kohout v decembri uplynulého roka spôsobila na hudobnej scéne rozruch novým singlom Moonlight. Majestátna, no zároveň ironická skladba s jedinečným a tažko zaraditeľným zvukom akustických nástrojov a elektroniky predznamenala jej debutové EP Pandemonium, ktoré vyšlo 2. februára 2022 na Deadred Records.
Nina prichádza na svojom EP s novým, väčším a experimentálnejším zvukom. Zatiaľ čo jej prvotina z roku 2020 Blue Sunray nesie farbu krehkej akustiky, na Pandemonium posúva možnosti zvuku, hudobnej poslušnosti a sónickej výpravnosti za svoje doterajšie hranice. Je to nahrávka, na ktorej si Nina stavia unikátny svet, vytvárajúci napriek vzájomnej odlišnosti skladieb zvláštny, miestami nekomformný, inokedy nádherný harmonický celok. Práve kvôli pestrofarebnosti a unikátnej kompozícii a zvuku jednotlivých piesní prináša toto EP na scénu žánrovo nezaraditeľný hudobný prírastok. EP obsahuje štyri skladby, tri z nich sú otextované v anglickom jazyku a jedna je v slovenčine.
Za zvukom EP producentsky stojí okrem Niny aj Vlado Ďurajka (Autumnist), ktorý sa postaral o skladbu Pandemonium a Lucas Armstead, ktorý spoločne s Ninou produkoval singel Moonlight. Obaja prispeli okrem produkcie aj mixovaním spomenutých skladieb. Zvyšné dve skladby produkované samotnou Ninou zmixoval Matúš Homola vo svojom štúdiu Men at Sound v Trenčíne. Tam, ako aj v štúdiu Fallgrapp v Dubnici n/Váhom v réžii Jureša Líšku, prebehlo samotné nahrávanie. Mastering nahrávok zrealizoval Tomáš Karásek v štúdiu Gargle & Expel v Prahe. Okrem bohatého zastúpenia elektroniky je na EP aj veľa „živých“ nástrojov – klavír a gitary od Niny, husle v podaní Michala Pagáča, Pavla Líšku, Dominika Tuchyňu a Daniela Pastoreka na kontrabas, bicie nahral Matúš Homola. Tak ako v Nininej prvotine, aj v tejto nahrávke sa objavuje klarinet jej otca Petra Kohouta a do jednej skladby prispel aj Dalibor Kocian a.k.a. Stroon na vibrafón.
více o singlu Moonlight zde
Vedle scén Národního divadla moravskoslezského se letos bude hrát také v Komenského sadech nebo v chátrajícím komplexu bývalého hotelu Palace, kam se veřejnost běžně nedostane.
Dygl patří k výrazným jménům japonské indie scény. Jejich hudba čerpá z vlivů kapel jako Television nebo Talking Heads, ale zachovává si syrový současný charakter. Spolu s nimi zahrají Střední vlny.
Islandská skladatelka, violoncellistka a zpěvačka dobře ví, že aby mohl zvuk skutečně udeřit, musí mít kolem sebe prostor. Ticho jako místo, kde se obraz učí dýchat. Hildur Guðnadóttir vystoupí na začátku července na slovenském festivalu Pohoda a u té příležitosti je jí věnováno aktuální číslo Full Moonu.
Kytarista Fredrik Rasten a trumpetista Torstein Lavik Larsen vytvářejí zvukové krajiny na pomezí improvizace, ambientu a elektroniky. Jejich hudba staví na prostoru, tichu a jemných detailech, výsledkem je soustředěný a meditativní poslechový zážitek.
Projekt Fragments staví na myšlence skládání hudební i lidské identity z jednotlivých „fragmentů“, které do společného celku přinášejí vystupující i publikum.
Nothing But Thieves se po deseti letech vrátili do Angelic Studios, kde v roce 2015 vzniklo jejich debutové album.