Slavně neslavný příběh admirála Kryštofa Kolumba v českém kulturním kontextu. Textilní tvorba Světlany Pavlíčkové a videoinstalace Martina Zet. To vše v hradecké galerii.
Královéhradecká galerie GMU přichází s výstavou Naťuknout špičku vejce: Kolumbus jindy a dnes na téma slavného příběhu admirála Kryštofa Kolumba, a jeho epochální plavby při „objevu nového světadílu“, který patří k zakládajícím mýtům moderní západní civilizace. Ve 20. století se začal proměňovat pod vlivem antikoloniálních bojů, jež změnily geopolitické a hospodářské vztahy. V současnosti, kdy jsme opět svědky celosvětové diskuse o naléhavosti procesu dekolonizace otevírá i výstava mnoho aktuálních otázek. Expozice se zaměřuje na specifika reprezentace postavy Kryštofa Kolumba v českých zemích a jejich kultuře. Centrálním bodem je Studie Kryštofa Kolumba (1881) od malíře Václava Brožíka a jeho plátno Kryštof Kolumbus na dvoře španělském roku 1492. Dále jsou zastoupeny díla od Christiana Rubena, Beneše Knüpfera nebo Felixe Jeneweina, ale i dobové hudební, divadelní a literární odkazy, zpracovávající příběh Kryštofa Kolumba v českém prostředí 19. a 20. století. Výstava však představuje i aktuální díla českých a slovenských autorek a autorů jako Martina Smutná, Vojtěch Rada, Václav Magid, Ladislava Gažiová nebo kolektiv Apart, která reflektují danou tematiku v širších souvislostech.
V Bílé kostce vystavuje Světlana Pavlíčková - významná umělkyně královéhradeckého regionu. Krajkářka a návrhářka paličkovaných vzorů prezentuje svůj mnohaletý a stále neuzavřený projekt Milieu. Každé milieu – vyšívaná dečka, honosný ubrus ke stolování, prostírání – se často skládá z uschovaných nebo nalezených předmětů, a kromě mnoha hodin práce ukrývá také autorčiny osobní zážitky, příběhy, a současně nabízí úkryt před vnějším světem. V tvorbě autorky se kromě vytříbeného estetického cítění odráží také její krajkářská průprava, láska k textilu a záliba ve sbírání nejrůznějších předmětů. Výstava představuje autorčino komplexní chápání textilií v kulturním, sociálním a historickým kontextu. Výstavu doplňují sochy z depozitáře královéhradecké galerie od sochařů Karla Hyliše a Miloslava Chlupáče.
Výstava v Černé kostce pak prezentuje video Martina Zeta - Laciné sochy ze Sbírky pohyblivého obrazu GMU, natočené v New Yorku v roce 1999. Dnešní divák ho může vnímat i v souvislosti s událostmi 11. září 2001, které dílu zpětně dodávají další významy. Video doplňuje práce Koruny a dolary – dřevěná „truhla“, na jejímž víku jsou vedle sebe vyrovnány české a americké bankovky. Zet je „rozmřížkoval“ na obdélníky, jejichž počet odpovídá hodnotě dané bankovky. Skutečnost, že zvětšováním hodnoty bankovek se zmíněná „políčka“ zmenšují, nás může vést k úvahám o relativitě hodnoty peněz. Ve svých dílech, která nepostrádají humor, autor často reaguje na politické a společenské dění, zabývá se historií a zkoumáním úlohy umělce.
Touché Amoré v rámci světového turné připomene deset let od vydání svého zásadního alba Stage Four, které je považováno za jeden z nejdůležitějších počinů moderního emo a post-hardcoru.
Na rozdíl od předchozí tvorby, která často reflektovala minulost, je Prince Timmy osobní výpovědí o přítomnosti. Pod energickými elektronickými beaty se skrývají témata sebekritiky, sebedestrukce a nejtemnějších emocí, které autor ukrývá za chytlavými popovými melodiemi a experimentálními zvuky.
Nová deska vznikala mimo jiné v Brazílii, Mexiku a USA a navazuje na jeho typicky intimní, melodický styl.
Vedle scén Národního divadla moravskoslezského se letos bude hrát také v Komenského sadech nebo v chátrajícím komplexu bývalého hotelu Palace, kam se veřejnost běžně nedostane.
Dygl patří k výrazným jménům japonské indie scény. Jejich hudba čerpá z vlivů kapel jako Television nebo Talking Heads, ale zachovává si syrový současný charakter. Spolu s nimi zahrají Střední vlny.
Islandská skladatelka, violoncellistka a zpěvačka dobře ví, že aby mohl zvuk skutečně udeřit, musí mít kolem sebe prostor. Ticho jako místo, kde se obraz učí dýchat. Hildur Guðnadóttir vystoupí na začátku července na slovenském festivalu Pohoda a u té příležitosti je jí věnováno aktuální číslo Full Moonu.