Festival Ostrava Kamera Oko se dočká řady změn. K výběru děl byli letos přizvaní kurátoři z řad odborníků napříč obory.
Ve dnech 24. – 29. 9. 2019 v Ostravě proběhne 11. ročník Mezinárodního filmového festivalu Ostrava Kamera Oko. Tématem letošního ročníku jsou JUVENILIA. Festival se dočká řady změn - o výběru děl například nebudou rozhodovat dramaturgové, nýbrž ke spolupráci přizvaní kurátoři z řad odborníků napříč obory.
Již od svého zrodu v roce 2009 se festival prvotinám a rozvíjejícím se kameramanským (a jiným kinematografickým) talentům věnuje a kontinuálně sleduje jejich vývoj v následujících letech. Proto například letos ve spolupráci s Asociací slovenských kameramanů představí film Ostrým nožom, za osobní účasti slovenské kameramanky Denisy Buranové, kterou v minulém roce hostil na pozici porotkyně krátkometrážní soutěže a v předminulém prezentoval její tvůrčí přístup v rámci projekce snímku Piata loď. V návaznosti na masterclass loňského roku dojde také na letošní dramaturgickou spolupráci s Martinem Kohoutem. Prostor je pravidelně dáván i studentům evropských filmových škol. Letos se diváci mohou těšit na zástupce FAMU International, bratislavské VŠMU či škol polských. Již tradičně bude v programu zastoupen také výběr Asociace českých kameramanů. Pro letošní rok její zástupci vybrali film Nabarvené ptáče, který bude promítán za přítomnosti kameramana Vladimíra Smutného.
Velkou devízou festivalu jsou soutěžní sekce krátkometrážních i celovečerních filmů, a obecně je hlavní předností dramaturgie OKO citlivé vnímání obrazové složky filmu. Již nyní můžeme prozradit prvního zástupce letošního Oficiálního výběru (soutěžní sekce celovečerních snímků). Je jím vizuálně poutavý snímek Transnistra, zachycující táhlé plynutí času jednoho léta kdesi v Podněstří. Věnuje se otázce dospívání protagonistů, stejně jako jejich rodné země. Film byl natáčen na 16mm kameru, za níž stála kameramanka Virginie Surdej.
Oproti předchozím ročníkům je odlišný například způsob výběru děl. Rozhodovat o něm nebudou festivaloví dramaturgové, nýbrž ke spolupráci přizvaná pětice kurátorů z řad různorodých odborníků. Svůj výběr představí Václav Drozd, dříve redaktor internetového deníku Alarm, v současnosti přispívá do médii jako A2, Artyčok, Tvar, taky odborový organizátor pro Central European Organising Center. Martin Kohout, umělec a nakladatel (TLTRPreß), laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého, jehož masterclass jsme uvedli v rámci minulého ročníku OKO a spolu s ní také jeho oceněný snímek Slides. Martin Mazanec, programový ředitel Přehlídky filmové animace a současného umění (PAF), a rovněž Monika Midriaková, absolventka Katedry střihové skladby na pražské FAMU, nyní i autorka filmové hudby (2019 byla nominována na Českého lva jako spoluautorka hudby k oceňovanému snímku Všechno bude), která se věnuje i tvorbě písní v projektu Leto s Monikou. A nakonec i Viktor Palák, hudební a literární publicista, dříve píšící pro časopisy Film a doba, Cinepur či A2, aktuálně pro magazín Full Moon, v letech 2012–2015 dramaturg MFF Karlovy Vary nebo dramaturg sekce Film a živá hudba na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, který na Radiu Wave moderuje pořad Echo Viktora Paláka.
Na rozdíl od předchozí tvorby, která často reflektovala minulost, je Prince Timmy osobní výpovědí o přítomnosti. Pod energickými elektronickými beaty se skrývají témata sebekritiky, sebedestrukce a nejtemnějších emocí, které autor ukrývá za chytlavými popovými melodiemi a experimentálními zvuky.
Nová deska vznikala mimo jiné v Brazílii, Mexiku a USA a navazuje na jeho typicky intimní, melodický styl.
Vedle scén Národního divadla moravskoslezského se letos bude hrát také v Komenského sadech nebo v chátrajícím komplexu bývalého hotelu Palace, kam se veřejnost běžně nedostane.
Dygl patří k výrazným jménům japonské indie scény. Jejich hudba čerpá z vlivů kapel jako Television nebo Talking Heads, ale zachovává si syrový současný charakter. Spolu s nimi zahrají Střední vlny.
Islandská skladatelka, violoncellistka a zpěvačka dobře ví, že aby mohl zvuk skutečně udeřit, musí mít kolem sebe prostor. Ticho jako místo, kde se obraz učí dýchat. Hildur Guðnadóttir vystoupí na začátku července na slovenském festivalu Pohoda a u té příležitosti je jí věnováno aktuální číslo Full Moonu.
Kytarista Fredrik Rasten a trumpetista Torstein Lavik Larsen vytvářejí zvukové krajiny na pomezí improvizace, ambientu a elektroniky. Jejich hudba staví na prostoru, tichu a jemných detailech, výsledkem je soustředěný a meditativní poslechový zážitek.