Tommy Cash míchá trap, industriální elektroniku a rave do jednoho nekonvenčního koktejlu.
Excentrický rapper. Senzace východoevropské scény. Módní ikona. Chameleon. Estonský enfant terrible. Bláznivé postsovětské torpédo. To všechno je Tommy Cash. Stage na Metronome Prague mu bude patřit v pátek 20. června, o den později se tam objeví fenomén britské scény, The Streets.
více o festivalu zde
Tommy Cash míchá trap, industriální elektroniku a rave do jednoho nekonvenčního koktejlu. Pod povrchem provokativních a často absurdních zvuků a vizuálů se skrývají kritiky společenských norem, kapitalismu a stereotypů. A navrch pořádná dávka ironie a černého humoru. Poprvé na sebe výrazně upozornil, když skóroval v domácích výročních cenách, v roce 2015 vzal útokem evropskou hiphopovou scénu singly ProRapSuperstar a Leave Me Alone, jeho track Winaloto i s klipem pným téměř nahých těl za první týden nasbíral přes 2 miliony zhlédnutí, „live“ provedení skladby Little Molly zaznamenalo na YouTube 16 milionů zhlédnutí.
The Streets – to je Mike Skinner. Tenhle rapper a producent je zakládajícím a jediným stálým členem kapely, která na koncertech hraje v proměnlivém složení. Publikum Mika Skinnera miluje. Možná pro jeho autentičnost, „antihvězdnost“, bezprostřednost, se kterou působí jako fajn chlápek ze sousedního baráku. Naplno se to projevilo třeba na loňském festivalu Glastonbury, kde jeho vystoupení vzbudilo nadšené reakce.
Rodák z Londýna propadl hip hopu v patnácti, kdy si postavil první studio. V jednom z rozhovorů své dospívání zhodnotil slovy: „Nežil jsem v bídě, ale moc peněz taky nebylo. Pamatuju si hlavně nudu.“ A tak začal rappovat o tom, co žil. Třeba že ho nechala holka, už zase nemá peníze nebo že se včera opil… Úspěch se dostavil nečekaně rychle. Debutové album Original Pirate Material v roce 2002 získalo několik nominací na Brit Awards a nominaci na cenu Mercury, jen v Británii se ho prodalo více než milion kusů a kritiky je považováno za zásadní desku celé dekády. Následovala řada dalších alb, bezpočet koncertů, hudebních projektů, kolaborací… Až přišla únava a vyhoření, ze kterého Mikovi pomohla několikaletá pauza. V roce 2023 The Streets vydali album The Darker The Shadow The Brighter The Light, Mike Skinner natočil také stejnojmenný film a splnil si tak další tvůrčí sen.
Na rozdíl od předchozí tvorby, která často reflektovala minulost, je Prince Timmy osobní výpovědí o přítomnosti. Pod energickými elektronickými beaty se skrývají témata sebekritiky, sebedestrukce a nejtemnějších emocí, které autor ukrývá za chytlavými popovými melodiemi a experimentálními zvuky.
Nová deska vznikala mimo jiné v Brazílii, Mexiku a USA a navazuje na jeho typicky intimní, melodický styl.
Vedle scén Národního divadla moravskoslezského se letos bude hrát také v Komenského sadech nebo v chátrajícím komplexu bývalého hotelu Palace, kam se veřejnost běžně nedostane.
Dygl patří k výrazným jménům japonské indie scény. Jejich hudba čerpá z vlivů kapel jako Television nebo Talking Heads, ale zachovává si syrový současný charakter. Spolu s nimi zahrají Střední vlny.
Islandská skladatelka, violoncellistka a zpěvačka dobře ví, že aby mohl zvuk skutečně udeřit, musí mít kolem sebe prostor. Ticho jako místo, kde se obraz učí dýchat. Hildur Guðnadóttir vystoupí na začátku července na slovenském festivalu Pohoda a u té příležitosti je jí věnováno aktuální číslo Full Moonu.
Kytarista Fredrik Rasten a trumpetista Torstein Lavik Larsen vytvářejí zvukové krajiny na pomezí improvizace, ambientu a elektroniky. Jejich hudba staví na prostoru, tichu a jemných detailech, výsledkem je soustředěný a meditativní poslechový zážitek.