Ment 2017 I.: To nejlepší z prvních dvou ročníků

Slovinský festival Ment si po vydařených první dvou ročnících vybudoval slušné renomé nejenom v balkánském teritoriu. Organizátoři se zaměřují hlavně na zástupce ze Střední Evropy, ale ne nijak dogmaticky. Seriál o Mentu začínáme výběrem toho nejlepšího, co dosud v lublaňských klubech zaznělo: dravý postpunk Repetitor, chladní Super Besse, jazz pro metalisty Makrohang a další. Volili pořadatelé, uvidíme jak s tímhle best of letos zamíchají Please the Trees.

Repetitor (Srbsko)
Garage rock a postpunk jsou naprosto nedostačující popisy kapely, která na pódiích nechává pot, krev a hlavně srdce. Trio Repetitor si zahrálo na nespočtu významných festivalech včetně Exitu, Pohody, Szigetu nebo v Číně. Zpěvák Boris je bez pochybností a bez přehánění hlas generace, punkový básník a divoká duše, basačka Ana Marija je fontána špinavé basové energie a Milena za bicíma by strčila do kapsy bez přehánění ponožky Davea Grohla.

Super Besse (Bělorusko)
Přímočaré basové linky, ozvěny osmdesátkových synťáků a navýškovaná noisová kytara tvoří perfektní únik od moderních zvuků. K dokreslení taneční cold wave melancholie tvoří ruské vokály dokonalou atmosféru pro tento smrtelný disko zákusek. Super Besse si dali jméno po francouzském městu, ale jejich domovem je Minsk.

Bowrain (Slovinsko)
„Far Out připomíná díla Thoma Yorka, Four Tet nebo Massive Attack. Tohle není jen další debutové album,“ tvrdí holandský magazín Festival Info. Kromě podobných nadšených recenzí byste měli vědět, že Tine Grgurevič aka Bowrain je slovinský skladatel, producent a pianista žijící v Amsterdamu. Není žádným překvapením, že začínal jako talentovaný jazzový skladatel, ale jazz tvoří jen jeden díl jeho života.

It's Everyone Else (Slovinsko)
It’s Everyone Else zatřesou vašimi předsudky o elektronické hudbě. Kombinují distorzované syntetizátory, glitch a dva bezcitné vokály, aby tvořili eklektický mix industriálu, hardcoru, noise rocku a popu. Jsou známí pro své divoké koncerty a nepodléhají žádným pravidlům nebo očekáváním. „Nejpříjemnější útok na uši,“ napsal o jejich hudbě německý Ox-Fanzine.

Leyya (Rakousko)
Chaos versus Rutina, Žena versus Muž, Art versus Pop – zvuk vídeňské elektropopové formace Leyya vytváří cizí, byť familiární prostředí: sférické, plovoucí, ale také násilné a impulzivní. Experimentální kombinace vokální melancholie a elektronických beatů konstruuje komfortní zóny, jen aby vás z nich mohlo vyvrhnout do nicoty. Duo Sophie Lindingera a Marca Kleebauera je přirovnáváno k Portishead a na pódiu vystupují jako kvartet s vystoupením neobvyklé intenzity.

Without Letters (Litva)
Reputace Without Letters hovoří jasně: jedna z nejlepších elektronických kapel v Pobaltí. Jejich hudební vlivy jsou jasně zakotvené v širokém vzorku alternativních žánrů a zejména indie rocku. V průběhu let se kapela téměř oprostila od vokálů a soustředí se na hudbu samotnou, beze slov!

Makrohang (Maďarsko)
#jazzprometalisty je tag vymyšlený maďarskou instrumentální kapelou Makrohang, která kombinuje mnoho žánrů. Mladá trojice se dala dohromady na hudební akademii v Budapešti a tvoří sonický svět ovlivněný jazzem, rockovým kytarovým zvukem a těžkopádnými basy. Viděli jsme v ČR, například na loňských koncertech s Inheritance.