Andy Loebs, Andrew Pekler, Ulla a další na závěr série Sonitus

Domovská série žižkovského prostoru Punctum Sonitus uzavře sezónu dvěma akcemi. Nejprve proběhne v sobotu 18. října čtvrtá edice delších, na ambient a příbuzné žánry zaměřených pásem Nox Sonituum. Tam se představí především zásadní postava postambientu Ulla, která tvoří pomyslnou zvukovou protiváhu emotivnímu stylu Claire Rousay a More Eaze. Jejich produkci vydávanou na labelech West Mineral Ltd. nebo 3XL charakterizuje pestrost i hravost. Zatímco klasickému pojetí žánru je vlastní trvání, v tomto případě často zní místo proudu zvuku spíše prchavé motivy, které mají kromě ambientního snění blízko k jazzu.

Druhým výrazným jménem bude mistr synteticko-organických tapisérií Andrew Pekler, spolupracovník Jana Jelineka, který aktuálně tvoří jakousi kriticky pojímanou hudbu čtvrtého světa pro modulární syntezátor a terénní nahrávky: krajiny, kde je radost se ztratit. Koncertní část doplní přízračný ambient pop Man Rei a kontemplativní i syrová abstraktní elektronika Mitchella Keaneyho. Následovat bude kapacitně omezený spací koncert, kde zahrají ambientní DJ sety Ulla a Andrew Pekler a místní autorka utopických (nejen) zvukových světů Expandcollapse, ambientní producent Macronoise a univerzál s nesmírně širokým záběrem Amalgam (Jednota, Letmo, Rádio 1).

Ve středu 22. září se pak představí elektronik Andy Loebs na vůbec prvním evropském turné a za doprovodu živého basklarinetu. Nepředvídatelný producent, který aktuálně vydává na stylotvorné značce Orange Milk, představí svou experimentální elektroniku, v níž divoce defilují žánry, přístupy, registry od relaxačního jazzu přes taneční citace po videoherní soundtracky a televizní znělky. Nejde přitom o čirou dekonstrukci, ale primárně o bezmeznou hravost

Vystoupí také lotyšská skladatelka a performerka Sofi, která vytváří efemérní zvuková prostředí v open source softwaru. Její digitální kompozice předkládají k průzkumu neznámý terén, který je neustále v pohybu, ať už dominuje kvaziorganické zrnění, nebo kluzké syntetické pulzy. A třetím jménem bude Ursula Sereghy, jedna z nejpozoruhodnějších hudebnic u nás nad rámec vlastní scény, která na letošním albu Cordial* znovu dokazuje schopnost mistrovsky kombinovat chytlavé, melancholické motivy s náročnými strukturami a rytmy.