Články / Reporty

Almost like in Almost Famous

Almost like in Almost Famous

waghiss666 | Články / Reporty | 18.02.2014

Pokud zvládnete vidět domácí kapelu plus minus desetkrát a ze dvou metrů od mikrofonu opakovaně plakat, pokaždé v jinou chvíli, je vymalováno. A pokud koncert dělá jeden z autorů Prolomit Ledy, není co řešit. Nakonec i třetí vystupující může příjemně překvapit.

Zvukovému pultu vládl Shusta a souboj s vyzyvateli Illegal Illusion vyhrál. Sám jsem byl překvapený, jak hlučný a bolavý, ale zároveň srozumitelný zvuk zněl tak malým klubem. Krk Matějova telátka cestuje směr východní china častěji než Botova obvázaná pravačka, pódium je malé, a oči přesto neví, na čem ulpět. Autopilots navádí ke zněžnění křupavou kytaru a řezavý hlas, čemuž se obrovský činel vzepře. V protisměru, ale do stejného cíle: Škubalova středu. Stane se to vždycky, jen jindy, a tentokrát slzné kanálky uvolní refrén Fingerprints. Ten, co by strčil do kapsy kdejakou hopsandu, jen by nesměl být tak nahlas. Je na posluchači, zda najde pod rachotem krásu, oni neuhnou ani o krok. Nejhlasitější bubeník je stejné klišé, jako že je Bowle chameleón, ukažte mi ale jiného mastodonta, co zvládá ve švihu od hlavy pustit paličku a ještě dohrát přechod. „OK, máme tu jeden cover. A nebude to ten co znáte, hehe…“ Nasadit helmu. Konečně! Jestli totiž existuje kapela, jejíž skladbu by si Ill Ill mohli na pár momentů přivlastnit, nepasuje mi sem dnes večer nikdo líp než Page Hamilton.

Social Party. Zvukovka, šíleně groteskní nápěv Znám jednu starou zahradu a šup z pohádky do bolesti. To neřve nikdo vzadu, to řve basák, v agonii tříská do strun a mikrofon nepotřebuje, zato bubeníkovi se šiknou všechny. U ťukání dohání chybějící šťávu a koule Crack, jeho kytarová hra na slepou bábu s potem v očích plodí jeden parádní riff za druhým, i když všechny v odstínech černé nebo ještě temnější. Poděkuje a omlouvá se za nevydanou desku. A pak už mi znovu štěká do tváře a odér piva z jeho dechu spolu s nehraným tančením umocňuje špínu a tma. Když je hlad, musí umění stranou. Poprvé za svůj život jsem svědkem využití kvákadla na něco jiného než blbosti a onanie. Koncerty jsou lepší než deska, teď už taky potvrzuju a doufám, že Godzilla, Knight Rider & Terminator ve finále nezmění název. Proč taky?

Přání Argonautů bylo „hrát obyčenskej rock, žádný složitosti, prostě jednoduchý pisničky, který každýho chytnou u srdíčka“. A já jásám. Jaké to bylo bez nového bubeníka Jardy netuším, s ním to ale má tu správnou sílu. Takovou, až padají činely. Stoner rock je vždycky fajn, texty česky, jen hlasy přehlušují hrubým zvukem zabalené písničky. Funguje to doma i z pódia. Pískot v uších ustává a já si broukám refrény až do rána. „Konečně bigbít, do piči!“

Info

Illegal Illusion + Social Party + Argonaut
15. 2. 2014
Plan B Hardcore Café, Ostrava

foto © Kuba Olejníček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holy Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...

Contempuls 2019: Formy pro emoce (Ascolta, Satoko Inoue)

Jan Starý 26.11.2019

Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.

Nedělní chvilka s Kadebostany

Adéla Poláková 26.11.2019

Zpěvačka Kristina Jakovleva se upřeně dívá do dálky a přísný výraz skupiny podtrhuje podsaditý pozounista Ross Butcher svými výraznými sóly.