Články / Reporty

Almost like in Almost Famous

Almost like in Almost Famous

waghiss666 | Články / Reporty | 18.02.2014

Pokud zvládnete vidět domácí kapelu plus minus desetkrát a ze dvou metrů od mikrofonu opakovaně plakat, pokaždé v jinou chvíli, je vymalováno. A pokud koncert dělá jeden z autorů Prolomit Ledy, není co řešit. Nakonec i třetí vystupující může příjemně překvapit.

Zvukovému pultu vládl Shusta a souboj s vyzyvateli Illegal Illusion vyhrál. Sám jsem byl překvapený, jak hlučný a bolavý, ale zároveň srozumitelný zvuk zněl tak malým klubem. Krk Matějova telátka cestuje směr východní china častěji než Botova obvázaná pravačka, pódium je malé, a oči přesto neví, na čem ulpět. Autopilots navádí ke zněžnění křupavou kytaru a řezavý hlas, čemuž se obrovský činel vzepře. V protisměru, ale do stejného cíle: Škubalova středu. Stane se to vždycky, jen jindy, a tentokrát slzné kanálky uvolní refrén Fingerprints. Ten, co by strčil do kapsy kdejakou hopsandu, jen by nesměl být tak nahlas. Je na posluchači, zda najde pod rachotem krásu, oni neuhnou ani o krok. Nejhlasitější bubeník je stejné klišé, jako že je Bowle chameleón, ukažte mi ale jiného mastodonta, co zvládá ve švihu od hlavy pustit paličku a ještě dohrát přechod. „OK, máme tu jeden cover. A nebude to ten co znáte, hehe…“ Nasadit helmu. Konečně! Jestli totiž existuje kapela, jejíž skladbu by si Ill Ill mohli na pár momentů přivlastnit, nepasuje mi sem dnes večer nikdo líp než Page Hamilton.

Social Party. Zvukovka, šíleně groteskní nápěv Znám jednu starou zahradu a šup z pohádky do bolesti. To neřve nikdo vzadu, to řve basák, v agonii tříská do strun a mikrofon nepotřebuje, zato bubeníkovi se šiknou všechny. U ťukání dohání chybějící šťávu a koule Crack, jeho kytarová hra na slepou bábu s potem v očích plodí jeden parádní riff za druhým, i když všechny v odstínech černé nebo ještě temnější. Poděkuje a omlouvá se za nevydanou desku. A pak už mi znovu štěká do tváře a odér piva z jeho dechu spolu s nehraným tančením umocňuje špínu a tma. Když je hlad, musí umění stranou. Poprvé za svůj život jsem svědkem využití kvákadla na něco jiného než blbosti a onanie. Koncerty jsou lepší než deska, teď už taky potvrzuju a doufám, že Godzilla, Knight Rider & Terminator ve finále nezmění název. Proč taky?

Přání Argonautů bylo „hrát obyčenskej rock, žádný složitosti, prostě jednoduchý pisničky, který každýho chytnou u srdíčka“. A já jásám. Jaké to bylo bez nového bubeníka Jardy netuším, s ním to ale má tu správnou sílu. Takovou, až padají činely. Stoner rock je vždycky fajn, texty česky, jen hlasy přehlušují hrubým zvukem zabalené písničky. Funguje to doma i z pódia. Pískot v uších ustává a já si broukám refrény až do rána. „Konečně bigbít, do piči!“

Info

Illegal Illusion + Social Party + Argonaut
15. 2. 2014
Plan B Hardcore Café, Ostrava

foto © Kuba Olejníček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Metronome ještě nemá vybudovanou tradici

Zdeněk Němec 29.06.2022

Nick Cave & The Bad Seeds, Beck a Underworld coby headlineři letošního Metronomu zabodovali. Co ostatní, co všechno ostatní?

Order of Sonic Chaos: projektivní hra ve sklepě

Minka Dočkalová 26.06.2022

Když vstupujete do sklepní části Husy na provázku, kde se nachází scéna brněnského performativního pole Terén, můžete si být jisti, že vždy budete svědky něčeho...

Noc nikdy neutekla tak rychle (Mišmaš)

Veronika Miksová, cyril kosak 26.06.2022

Jsme doma, nebo venku? Jak se dívat na vývoj festivalu Mišmaš a jak na karpatské výhledy? O potocích lásky, dobrý lidech a dětech coby nadějích.

Slunovrat po dvaatřiceti letech s Crime & the City Solution

Václav Adam 24.06.2022

Současná inkarnace Crime & The City Solution sice neoplývá tak zvučnými jmény, jako když jednu dobu téměř stínovali sestavu The Bad Seeds, ale úterní koncert byl velmi přesvědčivý.

Hvězdy, rituály a splněná přání aneb Respect Festival 2022

Akana 23.06.2022

Letos už se ale fantazie týmu kolem Borka Holečka mohla opět rozletět všemi směry. Díky tomu si návštěvníci mohli vychutnat tradiční geograficky i žánrově pestrý hudební mix.

Mesiášský komplex, nuda k uzoufání i Prince-zna (Tempelholf Sounds 2022)

Vojta Chmelík 22.06.2022

Po první díle přinášíme pokračování reportáže z berlínského festivalu Tempelhof Sounds. Muse, The Strokes, Anna Calvi a mnozí další. Včetně spálené kůže.

Právě teď žiju dobrý život: Dům kultury a naděje v HaDivadle

Minka Dočkalová 21.06.2022

Zkuste si vybavit jediný okamžik svého života. Vzpomeňte si a znovu prožijte pocit, kdy jste si v duchu řekli: ano, teď žiju opravdu dobrý život...

Přivykání na tmu i asociační hra (Trojvernisáž v Galerii TIC)

Minka Dočkalová 16.06.2022

V Galerii mladých ožívá snově surrealistické mojo, o patro výše implicitně stalkerský polodokumentární film a vedle, v Galerii u Dobrého pastýře je možné zažít dotyk postapokalyptického světa.

Rozinkové bombardéry, pražská šunka a bílé i černé kněžky (Tempelhof Sounds 2022)

Vojta Chmelík 14.06.2022

Když byl loni ohlášen nový festival s headlinery Muse a The Strokes na letišti Tempelhof, poskočil jsem radostí. A rovnou schytal od okolí pár jízlivých narážek.

Pěsti vzduchem (Dälek)

Lukáš Grygar 09.06.2022

Chvěje se sál, drnčí jeho železný interiér, mám cukání spustit něco jako pogo, ale dopadlo by to těmi pěstmi.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace