Články

Pařížské dny, berlínské noci a Ute Lemper

Pařížské dny, berlínské noci a Ute Lemper

mArcElkrIz | Články | 02.11.2013

Zhasnout, nezamykat, lehnout si na podlahu kamsi v rohu, láhev André při stěně – ať na vás našlápnou nebo rudou nerozlejí po temné místnosti možní příchozí. A spustit přehrávač... Okolnosti nejsou podstatné, pouze děj. Scény se pozvolna rozehrávají: bolest, naděje, hořkost v neskutečně silných dávkách, tóny tak křehké, a přitom nezlomné. Srdce vyrvaná z hrudí, osudy poutané ocelí, výheň těl v opojném tanci navzdory blížícím se zdrcujícím časům. Červená knihovna versus mordýřský škvár povznesený nad strohou historickou faktografii. Vínové šaty, tabákový opar a víra v dokonalost uniformity. Stín obřích křídel dravce vržený na města i samoty. Velké ideje versus malé touhy. Čas není podstatný, ani prostor. Jste tu jen vy a fascinující osudová žena ve vínových šatech. A třináct jizev.

Ute Lemper patří k opravdovým vypravěčkám všemožných příběhů. A je zcela lhostejné, zda sedíte a nasloucháte ve vypolstrovaném křesle operního dómu, v jazzovém klubu, sále pro pop music nebo v současném kabaretu. Po chvilce jste lapeni a necháte se unášet svůdnou teatrálností. Tou, za níž je hanobena, i zbožňována.

Albový zářez Paris Days, Berlin Nights vznikl ze spojení uhrančivého a nenapodobitelného zpěvu Ute Lemper s uskupením Vogler Quartet, pro které Stefan Malzew přichystal aranžmá evokující bujarou dobu, i blížící se děs. Klavír a smyčcové nástroje mnohdy jen duní či ševelí, pekelně rachotí a lehce hladí. Stejně jako Ute Lemper, která velmi často přechází z hutného rovného altu do expresivního teatrálního chrlení, hlubokého chrčení či vřískotu, příkladem budiž úchvatná litanie Uber Den Selbstmord. Ne, tentokrát nečekejte jasně podané písně, nečekejte povědomé popěvky a melodie, známé pocity a atmosféru. Ač mnohé songy budete již léta znát, zde jsou přetaveny v temnotu a depresi. Kořeny sahají od Výmarské republiky skrze rozličná zákoutí frivolní Paříže až k širokým a bídačeným polským duším.

Křehké a o to účinnější aranžmá, pod kůži se vrývající motivy, nerezivějící Kurt Weill, Hanns Eisler, Jacques Brel. A Ute Lemper, jejíž interpretaci budete díky teatrálnosti buď nenávidět, nebo podlehnete. Jako mnozí před vámi. Chcete-li z jakýchkoli pohnutek okusit extrakt z bolesti, opuštění a věčně vyhnívajících ran, sežehlý neony i tlejícími zbytky v temných uličkách, máte skvělou příležitost.

Info

Ute Lemper - Paris Days, Berlin Nights (Steinway & Sons, 2012)

http://www.utelemper.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Nečekaný drift jinam (Gaika)

Jáchym Rainisch 02.03.2024

Drift představuje v jeho tvorbě výrazný posun od dancehallu a rapu a naživo je transformace dokonána. Další zvuky sice nemizí, ale jsou jen v podkresu a přehlušeny.

Tak daleko, tak blízko: Eydís Evensen

redakce 29.02.2024

Krátký pohled s klavíristkou z Islandu před jejím pražským koncertem v Paláci Akropolis.

Pragueshorts: Piotr Jasiński (Mimo), Natálie Durchánková (Přes střepy)

Viktor Palák 28.02.2024

Ve finálním díle ankety odpovídají Piotr Jasiński, v jehož filmu Mimo ztvárnili Josef Trojan a Jakub Kalián kamarády, kteří narazí na situaci, která může být spouštěčem revize jejich vztahu.

Julie Martinková, Anna Horáková (FAMUFEST): Nesmíme se strachem nechat odradit od růstu

Mariia Smirnova 27.02.2024

„V programové dramaturgii si hrajeme hodně s pocity či smysly a chceme, aby i diváci při návštěvě festivalu mohli více reflektovat tuto část sebe sama..." Rozhovor.

No importa tu cara, importas tu (Austin TV)

Kryštof Kopec 27.02.2024

Když na jaře minulého roku Austin TV oznámili comebackový koncert, lístky se vyprodaly během tří minut.

Ment 2024: To nejlepší

redakce 26.02.2024

Lublaňský festival završil první dekádu existence vskutku spektakulárně, čtyři dny hudby, přednášek a dalších setkání přinesly plno emocí, zážitků a příběhů.

Pragueshorts: Greta Stocklassa (Bzukot Země), Marie-Magdalena Kochová (3MWh)

Viktor Palák 26.02.2024

Bzukot Země zachycuje absurdní i povědomou šarvátku o to, jak formulovat zprávu mimozemským civilizacím. V kontaktu se současnými tématy je i film 3MWh, který volí atmosféričtější cestu.

Pragueshorts: Philippe Kastner (Deniska umřela), David Payne & Tomáš Navrátil (Baroko)

Viktor Palák 25.02.2024

V národní soutěži největší domácí přehlídky krátkých filmů se potkalo ke dvěma desítkám titulů, oslovili jsme tvůrce a tvůrkyně některých z nich.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

Co se děje v pokojíčkách (Holly Humberstone)

Klára Řepková 22.02.2024

Koncert je stejně jako její tvorba hořkosladká óda na ranou dospělost se všemi intenzivními láskami, propitými večery i pocity neukotvenosti a opuštění a hledáním sama sebe.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace