Ďalšie pravidlo bolo napríklad tvoriť každý deň maximálne minútu hudby a po jej nahratí vymazať všetky sekvencie, aby sa nedali spätne upravovať.
“Prvýkrát v živote som sa rozhodol vytvoriť hudbu bez akýchkoľvek kompromisov, s dopredu nastavenými pravidlami. Táto výzva vyústila do albumu, ktorý považujem za najlepší, aký som kedy urobil.” Týmito slovami predstavil svoj aktuálny počin nazvaný 旅 slovenský producent Isobutane, ktorý vyšiel v týchto dňoch.
Od človeka, ktorý v rôznych podobách tvorí viac ako 20 rokov a podpísal sa pod dvojciferným počtom albumov, to môže znieť ako fráza, no pre ľudí, ktorí Martina Krajčíra sledujú sólovo (alebo ako niekdajšieho gitaristu kapely The Ills) nemusia byť úplným prekvapením. Hoci niekoľko z jeho posledných albumov mali dopredu daný koncept - napríklad Mementos z 2021 bol plný spoluprác s rôznymi hosťami, alebo Future Cake vytvorený výlučne na mašinách značky Polyend - novinka 旅 pôsobí už na prvý pohľad ambicióznejšie.
Tabi (výslovnosť japonského znaku 旅) znamená v preklade “cesta” a aj keď nevychádza na fyzickom nosiči, má tento 47-minútový opus sprievodný príbeh a rovnako AI generovaný vizuál. Ide o jednu kompozíciu, jednoliaty celok bez samostatných skladieb a opakujúcich sa motívov. Albumový formát, na ktorý mnohí z producentov (nielen) elektronickej hudby postupne zanievierajú je v tomto prípade jedným z pravidiel, ktorého sa hudobník držal. Najskôr totiž existoval príbeh a postup tvorby a až následne samotná tvorba. “Samostatné skladby by sa neoplatilo počúvať, zmysel to dáva len ako celok s hudbou, príbehom a vizuálom.”
Ďalšie pravidlo bolo napríklad tvoriť každý deň maximálne minútu hudby a po jej nahratí vymazať všetky sekvencie, aby sa nedali spätne upravovať. Na tvorbu tiež používal iba analógové synthy a drum mašiny so zvukmi, ktoré v nich od nuly vytvoril.
Ve svých začátcích hrávala studovaná cellistka Kelsey Lu s Father Johnem Mistym, opakovaně spolupracovala s Blood Orange. Její debut jí následně přihrál bezpočet spoluprací – od Yvese Tumora, přes Solange a Skrillexe až po Florence & The Machine.
Repertoár zúčastněných umělců zazní na koncertě v leckdy nečekaných sestavách vzájemných spoluprací a výpomocí. Všichni výše uvedení se koncertu účastní z lásky k hudbě, k sobě navzájem a k divákům, s potřebou popřát oběma oslavenkyním k narozeninám a podpořit dobrou věc.
„Letošní ročník skutečně výjimečný, vystřídá se během něj hned několik výrazně odlišných prostředí, včetně kinosálu, krásného patia gymnázia, rozhledny nebo prostoru přímo pod dálnicí D1. Budeme hodně chodit, ale to k výjimečným zážitkům patří,“ říká k programové mapě šéfredaktor magazínu Full Moon Michal Pařízek.
Festival propojuje autory a témata v rámci jednotlivých pořadů, čtenáře s autory při autogramiádách a samozřejmě také čtenáře s lidmi z Hosta. Z původně jednodenní akce se letos stává třídenní literární maraton.
Nahrávku navíc obohacují blízkovýchodní inspirační zdroje, patrné především ve vokálech, které místy zaznívají v arabštině a jsou doplněny invenční prací s autotunem. V prostorách Puncta by tenhle materiál měl vyznít obzvlášť přesvědčivě.
Skládají originální songy, slávu jim ale zajistily osobité, promyšlené a hlavně procítěné covery slavných (nejen) popových hitů.