Kočičí deníky od mistra hororové mangy

Džundži Itó se u nás už stihl stát legendou. Je to člověk, který nám představil japonský horor v tom nejlepším světle… nebo spíš temnotě. Veškeré jeho komiksové knihy byly už dotiskovány, některé i několikrát – ať už jsou to bizarní Ryby, povídkové Balónky oběšenců, příběhy z města ovládaného spirálami, nazvanými samozřejmě Spirála, nebo povídky spojené nesmrtelnou a děsivou femme fatale jménem Tomie.

Ovšem tento kultovní autor má kromě vyvolávání strachu ještě jednu vášeň. Kočky. A proto si mezi vším tím děsem udělal radost a nakreslil něco naprosto atypického. Autobiografickou komiksovou knihu o svém životě s dvěma kočkami. Komiks, ve kterém nejsou žádné bytosti z neznáma, žádné skryté běsy a žádné příšery. I když je nutné říct, že příběhy o soužití s kocourky jménem Jon a Mú odkrývají strašlivou pravdu: Chovat kočky může být nejen strašidelné, ale někdy i vysloveně o rozum.

Řeší se tu vlastně ty nejobyčejnější věci, které zná každý milovník koček. Výstavbu prolézaček, boje o kočičí náklonost, cvičení se škádlítkem, hledání ztracené kočky, snahy (marné) naučit kočky nějaké disciplíně atd. Celé je to rámované příběhem Džundži Itóa, který původně kočky vůbec nechtěl, a postupně se na nich stal téměř závislým. (Dokonce až tak, že se nechává fotit s velmi nehororově vypadajícíma kočičíma ušima.)