Procházím ulicemi, které tě tolik inspirovaly, a ani se o nich nesnažím psát. Lépe než ty o Benátkách to nikdo nesvedl, všechny pokusy působí předem marně.
Sedím u hrobu Josifa Brodského a objímám nejen jeho, ale i celé své dospívající já. Došla jsem až k tobě. Procházím ulicemi, které tě tolik inspirovaly, a ani se o nich nesnažím psát. Lépe než ty o Benátkách to nikdo nesvedl, všechny pokusy působí předem marně. Odtud nemám v telefonu jedinou poznámku, což se jinak nestává.
Na San Michele je na tvém hrobě vytesáno Letum non omnia finit — se smrtí nekončí všechno. Člověk tomu tady věří snadno. Tvrdil jsi, že voda je dvojčetem času a že krása je věčné přítomno. My odcházíme, krása zůstává. Jsem na místě, které v sobě nosím dávno předtím, než na něj skutečně vstoupím. Na nábřeží nevyléčitelných stojím dodnes.
The Veils - Fragile World
„Letošní ročník skutečně výjimečný, vystřídá se během něj hned několik výrazně odlišných prostředí, včetně kinosálu, krásného patia gymnázia, rozhledny nebo prostoru přímo pod dálnicí D1. Budeme hodně chodit, ale to k výjimečným zážitkům patří,“ říká k programové mapě šéfredaktor magazínu Full Moon Michal Pařízek.
Bloudím mezi stánky, cestami a koridory, zatímco hudba z hlavní stage ke mně doléhá z různých vzdáleností. Možná je to nakonec příznačné zakončení celého dne.
Slunce vítej, bahna se nebojíme.
Dochází mi, že nejšťastnější dny jsou ty, kdy sedím poblíž moře v kavárně nebo baru, objímaná mořským větrem a vůní.
Příští pondělí spouštíme zbrusu nový web, pečlivě vyleštěný, napulírovaný a plný textů, které dosud vycházely jen na papíře.
Kdo mi říká, co mám dělat, ten se bojí zůstat sám. Tohle není o doslovnosti, nepíšeme na paži Anthonyho Bourdaina.