Singl Všechno se rozpadá představuje upřímnou a syrovou výpověď doprovázenou kytarovým zvukem a zrnícím chromatickým klipem.
Po pěti měsících od posledního vydání, singlu Nečekej!, přichází pražské indie popové duo něco něco s další novinkou. Singl Všechno se rozpadá představuje upřímnou a syrovou výpověď doprovázenou kytarovým zvukem a zrnícím chromatickým klipem, který se odehrává napůl v ulicích Prahy a napůl na televizní obrazovce.
Všechno se rozpadá, praská země pod nohama, všechno se rozpadá, nechci tomu čelit sama, zpívají Alžběta Trusinová a Tomáš Tkáč v refrénu. Přesto by se však hlavní poselství novinky dalo shrnout jako nemusíte tomu čelit sami. Song totiž není jen o zoufalství a pocitu bezmoci, podle Alžběty Trusinové obsahuje i určitou naději. „Pocit, že tomu nechci čelit sama, známe asi všichni. Song, a hlavně klip, ukazují, že na to sami být nemusíme,” vysvětluje.
Klip vznikl ve spolupráci s KUK Produkce, kteří jsou zodpovědní za námět i kompletní realizaci včetně postprodukce. Její součástí je i efekt chromatické aberace, což je vada obrazu vznikající rozpadem světla, které prochází objektivem a rozkládá se podle vlnové délky na červenou, zelenou a modrou barvu – a tento efekt tak podtrhává všudypřítomný rozpad, o kterém se v songu zpívá.
Příští koncert proběhne 15. ledna 2025 v Praze v Café V lese a něco něco slibují speciální taneční warm-up ve vlastní režii.
více o kapele zde
Vedle scén Národního divadla moravskoslezského se letos bude hrát také v Komenského sadech nebo v chátrajícím komplexu bývalého hotelu Palace, kam se veřejnost běžně nedostane.
Dygl patří k výrazným jménům japonské indie scény. Jejich hudba čerpá z vlivů kapel jako Television nebo Talking Heads, ale zachovává si syrový současný charakter. Spolu s nimi zahrají Střední vlny.
Islandská skladatelka, violoncellistka a zpěvačka dobře ví, že aby mohl zvuk skutečně udeřit, musí mít kolem sebe prostor. Ticho jako místo, kde se obraz učí dýchat. Hildur Guðnadóttir vystoupí na začátku července na slovenském festivalu Pohoda a u té příležitosti je jí věnováno aktuální číslo Full Moonu.
Kytarista Fredrik Rasten a trumpetista Torstein Lavik Larsen vytvářejí zvukové krajiny na pomezí improvizace, ambientu a elektroniky. Jejich hudba staví na prostoru, tichu a jemných detailech, výsledkem je soustředěný a meditativní poslechový zážitek.
Projekt Fragments staví na myšlence skládání hudební i lidské identity z jednotlivých „fragmentů“, které do společného celku přinášejí vystupující i publikum.
Nothing But Thieves se po deseti letech vrátili do Angelic Studios, kde v roce 2015 vzniklo jejich debutové album.