

Nádech
Nejvyšší čas zahájit sezónu, kdyby už dávno nebyla zahájená. Podobným tempem to jede vlastně neustále, je na čase se nadechnout.


Nejvyšší čas zahájit sezónu, kdyby už dávno nebyla zahájená. Podobným tempem to jede vlastně neustále, je na čase se nadechnout.


FKA Twigs a její afterparty ve Fuchsu, Billie Eilish, která okolí Českomoravské zaplavila fanoušky s šátky na hlavách a oversized sportovními dresy, ale hlavně narozeninová událost, kde Full Moon oslavil 15 let.



S blížícími se oslavami 15. narozenin Full Moonu jsem se dostala k přemýšlení nad tím, co se za posledních patnáct let změnilo.



Jako když dohraje poslední tón a zůstane po něm jen ticho, které není prázdné – jen jinak plné.



Taková nálož smutku, než FKA twigs začne klást otázky, jako když dítě skládá obrázek a po každém dílku se podívá nahoru: „Co mám dělat? A co mám říct? A co se mám naučit?“


Full Moon 15 je hodně jiná deska, pět let s sebou přineslo řadu změn: na scéně, v žánrech, ve vkusu. Předchozí kompilaci vládly kytary, tady řádí rap, elektronika a tanec...


Z filmů doporučuji Animal Pride, a hlavně Pavoučí dům pro fellow arachnofobiky, kteří se chtějí poučit a přehodnotit úhlavního nepřítele.



AFO, Sharpe a anketa k patnácti letům Full Moonu. Přísliby a potloukání chodbami ráje. Kontakty.



29. května slavíme patnáct let Full Moonu a máme obrovskou radost, že Annet X a NobodyListen přijali pozvánku a budou u toho s náma. Přijďte taky.



A když je čas na něhu, tak jeho Pure Love z desky, která vyšla v pátek. To je dřívější singl a Albarn v něm jak jinak než tklivě zpívá...



Nějaké to tajemství nám nechte, všechno se dozvíte včas, první singl zkraje dubna, další jména brzy. Patnáct let.



Dlouho na mě neudělala produkce Netflixu takový dojem a i přes tíživé téma bych dílo doporučila každému. Adolescence.



Při výběru hudby k jedné z nedávných procházek jsem si vzpomněla na ideální soundtrack k těmhle dnům, na britské Stereolab, které mi kdysi doporučil kamarád se slovy „tohle je jarní hudba“.



Počinem roku je milovaný zážitek minulého léta Sanatorium Sonorum, albem Ankiho I Want To Feel Safe, cítím to stejně.



Titulková sekvence je furt stejná, kamera sviští povrchovým dolem, záběry se prolínají, silné samo o sobě. Ale když do ní vpadne Euphoria...



S miláčky Tramhaus jsme dlouho po konci programu seděli na terase místní centrály Jalla Jalla a když jsem se loučil, slyšel jsem: „Jak můžeš teď odejít, když je tu tak hezky?“



Jak ovlivní druhé pokračování herního fenoménu Kingdom Come český turismus, proč získala Beyoncé svoji první Grammy za desku roku právě za Cowboy Carter nebo jak dlouho se bude vzpamatovávat Drake?






Z Brna si všichni rádi děláme srandu, ono to teda vzhledem k titulkům typu „Muž z Brna vystrašil sousedku krtkovým dortem“ ani moc jinak nejde.
Vyberte důvod nahlášení a dopište zprávu pro moderátory.