




S miláčky Tramhaus jsme dlouho po konci programu seděli na terase místní centrály Jalla Jalla a když jsem se loučil, slyšel jsem: „Jak můžeš teď odejít, když je tu tak hezky?“
Už je to týden, ale ještě jsme toho plni. Hutný report z jedenáctého ročníku slovinského festivalu Ment čekejte v dubnovém čísle, teď pár osobnějších reflexí. Na intenzivní přehlídku do malebné Lublaně jezdím roky, lepší nebo mému naturelu bližší selekci interpretů a témat aby pohledal. Pokaždé si odvezu několik objevů i nápadů k přemýšlení, vždy se budu rád vracet. Z původně skromné akce je dnes nabitý čtyřdenní kaleidoskop, kompilující aktuální trendy a tvořící nové. Loni na jiné akci jeden z hlavních tvůrců Mentu Miran Rusjan na otázku, kde hledat nová zajímavá jména, lakonicky utrousil: „Na Mentu je zabookujeme a ostatní se přidají.“ Jednoduché a výstižné.
Ment patří mezi akce, na kterých stačí jednoduše být a nechat se unášet. Dynamikou, atmosférou, náhodou. Leckdo může být překvapen, jak snadno si dnes natolik rozmáchlá akce (letos téměř 90 vystupujících) uchovala komunitní charakter, soudržnost a integritu. Přes veškerý úspěch a zasloužené ovace tým Mentu moc dobře ví, odkud vzešli, kořenů se drží nadále. Půlka velkého srdce v útulném Kině Šiška, druhá, neméně hlasitě tepající, ve zmrzlém blátě někdejšího squatterského areálu Metelkova mesto. Žádná chlebíčková estráda, true deep shit. Pozorovat zmatené nováčky proplétající se narvanými punkovými kluby je zábavné i poučné. Tady je život. S miláčky Tramhaus z Rotterdamu jsme dlouho po konci programu seděli na terase místní česko-slovenské centrály Jalla Jalla a když jsem se loučil, že už fakt musím, protože ráno panel, slyšel jsem: „Jak můžeš teď odejít, když je tu tak hezky?“
Kneecap OST
Digitálně už je venku, vinyl teprve nyní. Konečně.
Moin (uk) + A/C, 25. 2., MeetFactory, Praha Já tomu říkám tribal indie, což je možná trochu blbost, každopádně na co sáhne Valentina Magaletti, to je pure gold. A k tomu A/C. Perfect match.
Kunterakt x Karina Golisová POP-UP, 25. 2., Tempo, Praha „Expect one-of-a-kind pieces.“ Další slova jsou zbytečná.
Siegfried Herz – Krajiny duše, do 1. 6. Alšova jihočeská galerie, Wortnerův dům, České Budějovice Tohle už je nějakou dobu v běhu a já se tam ještě pěkně dlouho nedostanu, tak třeba vy ano.









Singl Ordinary World se narodil stejného roku jako já a pamatuju si ho od raného dětství.



Láska a laskavost jsou v dnešním světě projevem vzpoury, tím více bychom se jich měli držet.



Procházím ulicemi, které tě tolik inspirovaly, a ani se o nich nesnažím psát. Lépe než ty o Benátkách to nikdo nesvedl, všechny pokusy působí předem marně.



Vyberte důvod nahlášení a dopište zprávu pro moderátory.