Radikální láska.
U jednoho z výběžků utažského Rybího jezera, v nadmořské výšce skoro tři kilometry nad mořem, žije Pando, kolonie čtyřiceti tisíc topolových výmladků rostoucích z jednoho kořenového systému, nejtěžší žijící organismus na planetě starý desítky tisíc let, který z nejrůznějších důvodů odumírá. Tady mohli nahrávat Show Me the Body novou desku Alone Together, zabývají se na ní podobnými tématy. Lidi jako samostatné kmeny už netrpí osamocením, uvědomujou si, že nad nimi není žádná vyšší síla, která by je zachránila, spása i smysl leží pod povrchem, v síti, co sami vybudujou. Samota jedince je přípravou na to, aby mohl podat ruku druhému, důvěra zase lano. Ve světě, kde mizí jistoty a přátelé umírají, přestává být jednota lesa jen biologickým faktem, stává se z ní vědomá volba. Stojíme sami, protože nikdo jiný za nás vlastní integritu neobhájí, zároveň trváme spolu, protože teprve ve chvíli, kdy se vzdáme iluze, že nás zachrání bůh nebo systém, začneme spoléhat jeden na druhého. „Radikální láska“ neznamená slabost, ale odhodlání bojovat za ty druhé.
Eartheater – Heavenly Body: If I'm the Bottle You’re the Message
Tělo jako nádoba, fyzická i duchovní. Lahev téhle bandasky je zrádná, do dna.
Show Me the Body – Alone Together
„I will wait for no god to make it real.“
Syd – Beard
The bearded lady pro ty, co mají v létě rádi melancholičtější rnb.
V kuchařkách navzdory rozšířeným představám nejde o recepty. Knihy o vaření jsou pořád především knihami — a za všeho nejvíc záleží, jestli dokážou vytvořit svébytné univerzum. Člověk si musí kuchařku obydlet, pochopit její vnitřní logiku, morálku, nechat se omámit vypravěčem, aby si z ní mohl něco odnést. Aby v něm vskutku zůstalo i něco z ingrediencí a postupů, na nichž to údajně celé stojí.
Navzdory názvu skvělý text i téma, do každé knihovny.
Obloha nado mnou sa krok za krokom zaťahuje a pľúca sa len ťažko plnia vlhkým vzduchom. Myslím na Katarziino oslovenie z hlasovej správy: „Ahoj, drahá.“ Ako by sme sa poznali roky. Tento zvláštne komfortný pocit ma neopúšťa.
Moc rozhovorů číst nemusím, tohle je jiná.
Areál praská ve švech. Vedle všudypřítomné hudby se od rána rozjíždí i debaty, vědecké přednášky a divadla. Neztratit se ve změti všech programových položek může dát zabrat. Jednodušší je nechat se jimi konejšivě nést.
Jeden text ze čtyř, i další stojí za to, fotogalerie neméně, z hudební akce, který nikdy nebyla jen o muzice.
Singl Ordinary World se narodil stejného roku jako já a pamatuju si ho od raného dětství.
Láska a laskavost jsou v dnešním světě projevem vzpoury, tím více bychom se jich měli držet.
Procházím ulicemi, které tě tolik inspirovaly, a ani se o nich nesnažím psát. Lépe než ty o Benátkách to nikdo nesvedl, všechny pokusy působí předem marně.
Dochází mi, že nejšťastnější dny jsou ty, kdy sedím poblíž moře v kavárně nebo baru, objímaná mořským větrem a vůní.