Zakládající člen festivalového týmu v rozhovoru prozrazuje, které koncerty ho v posledních letech nadchly, proč dnes raději kupuje desky než obchází bary, kde hledá klid od každodenního ruchu a jaká hudba mu právě teď vyhovuje.
Po týdnu plném prachu, globálních hvězd, desítkách nachozených kilometrů a mnohých politických projevech je vzkaz místní vládě jasný.
Krvavě podbarvený vizuál, oči Poppy, logo Poppy stylizované do podoby siluety válečného mimozemského plavidla...
Multiplatinová kapela Shinedown si upevnila status jedné z nejživelnějších a nejprogresivnějších hudebních sil.
S miláčky Tramhaus jsme dlouho po konci programu seděli na terase místní centrály Jalla Jalla a když jsem se loučil, slyšel jsem: „Jak můžeš teď odejít, když je tu tak hezky?“
Srpnový Full Moon je zasvěcen aktuálnímu domácímu folku, zmapováno je období od začátku milénia do dnešních dnů, a nádavkem se čtenář dočká pozvání na vandr.
Rozhovor s Libuší Jarcovjákovou pro mě byl jedním ze zásadních zážitků prvního pandemického období, dělali jsme ho někdy na jaře, v době, kdy už začínalo být trochu hezky, ale ulice byly ještě prázdné.
Směs nespokojenosti, nadšení, znechucení a odchodů ze sálu vyvolal i všeobecně nejočekávanější kousek z kategorie chytrých žánrovek, v Cannes vychvalovaná Substance.
Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.