

Proč je jetel špatným křesťanem? Protože si nepřeje být spasen. (Gurumánie)
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.


Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.


Když se řekne Bazmek entertainment, člověk si může být jist, že ho potká nějaká nekonvenční taškařice.



Areálem proudí provazce lidí podle končících a začínajících koncertů, je to jako by se sypal písek mezi prsty. Dochází mi víc než kdy jindy, že neexistuje jediná správná odpověď na vkus...



Černobyl, jaderný klub, prvek v periodické tabulce, elektrárna jako modla a objekt erotizujících představ, Curie, Oppenheimer, Einstein, ti všichni tu defilují v různých kontextech.



Dvě originální brněnské galerie si na stejný čas připravily otevření výstav, přičemž obě měly jednoznačně co nabídnout.
Víc pozornosti tentokrát strhávají návštěvníci než výstava. Musím se dívat na to, jak se lidé dívají. A přes to dívání zkoumám vystavená díla.

Odradek v Kafkově povídce na dotaz „A kde bydlíš?“ odpoví „Bydliště nestálé“, zatímco se směje smíchem, který zní jako spadané listí... Terén a jeho zákruty.



Podzemní prostor, který průběžně hostí experimentální projekty nonkonformního uskupení Terén, je charismatickým místem, které každé instalaci dodává naprosto specifický výraz.



Vynikající koncerty, nechutné písňové texty, čórky, krásní lidé i nedostatek času, všechno bylo... Beseda, edice dva dvacet dva. Reportážní kombo.



Když vstupujete do sklepní části Husy na provázku, kde se nachází scéna brněnského performativního pole Terén, můžete si být jisti, že vždy budete svědky něčeho...



Zkuste si vybavit jediný okamžik svého života. Vzpomeňte si a znovu prožijte pocit, kdy jste si v duchu řekli: ano, teď žiju opravdu dobrý život...



V Galerii mladých ožívá snově surrealistické mojo, o patro výše implicitně stalkerský polodokumentární film a vedle, v Galerii u Dobrého pastýře je možné zažít dotyk postapokalyptického světa.



Pak představil schopnost pracovat s provazy rigger Geore Rope s modelkou Alexinropes, kteří prostřednictvím shibari art performance vyladili publikum do lehce excitované nálady.



Autor je dlouhodobě fascinován velkými městy, jejich infrastrukturou a dynamikou, snaží se s městem vést dialog a zkoumat ho. To se projevilo i v jeho performanci...



Představa, že by měl člověk k totálnímu zahlcení přidat ještě návštěvu divadla, byla lehce surreálná. Hlediště praskalo ve švech, méně draví příchozí se s povděkem usazovali na schody vedle židlí...



Pokud se chce akce prezentovat jako jediná událost, která propojuje BDSM a umění, měla by právě na stránku uměleckého projevu a bohatost programu více přitlačit.

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

V psychedelickém fialovomodrém světle se dějí věci. Hranice mizí a beze slov se vynořují nové konexe.



Posledních několik dní mám pocit, jako bych se nacházela v obrovské počítačové hře. Nebo možná trochu jako ve filmu.