


Lil Tracy se vrací a s ním přijede Cold Hart
Trap, punk, emo, alternativa – nikdo nezvládá fúze žánrů a pocitů tak elegantně jako Jazz Butler neboli Lil Tracy.



Trap, punk, emo, alternativa – nikdo nezvládá fúze žánrů a pocitů tak elegantně jako Jazz Butler neboli Lil Tracy.



Taneční tracky, na které nemusíte tančit, balady, na které se rozjíždí moshpity.



Brennan Savage má totiž zkušenosti s opojnými i odvrácenými stránkami života. Tohle je rap plný zastřeného zvuku a hodně průrazných emocí.



Stejně jako dokázal islandský nároďák porazit ten anglický, poráží Ari Eldjárn frontu komiků z mnohem větších zemí.



Čtyři dekády na scéně, více než dvouhodinový koncert, na kterém německou popovou ikonu doprovodí desetičlenná kapela.



Znáte ho jako Gerryho ze seriálu Derry Girls, moderátora The Tommy Tiernan Show, ale hlavně jako stand-up komika.



Od marimby po saxofon, Meute využívají přirozeného zvuku nejen dechových nástrojů, ale zároveň se zdokonalují v jejich produkci.



V jejich hudbě jsou stopy postpunkové syrovosti i folkové něhy, Holley nikdy nepopíral, že Black Foxxes jsou velmi osobní záležitost... Fource uvádějí.



Od dealování drog do světla červených koberců, ze západního pobřeží USA do celého světa.



Inspirován jmény jako Joesef, Phoebe Bridgers anebo Sam Fender skládá hudbu, která je osobní i osobitá.



Se svým parťákem Yung Gravym vydal loni mimořádně úspěšnou desku, jíž navazuje na dřívější společné nahrávky.



Procítěné balady, jedinečný hlas a taky humor, se kterým se Alex Warren obrací do let, kdy mu nebylo do skoku. Hudba, u které se krásně sní.



Výrazné vizuální stylizace jeho nahrávek – tu aktuální, která vychází 28. října, nevyjímaje – představují přirozenou extenzi samotné hudby.



Kanadská kapela Peach Pit měla vždy blízko k melancholickým náladám i podmanivé melodice a na čerstvé desce Magpie tomu není jinak.



Nové album La Femme vzniklo v angličtině, nejen s ohledem na hold, který vzdávají nejen americké glam estetice 80. let.



Na aktuálním albu Tycho nabízí často rozechvělou, ale nezřídka i tanečně opojnou downtempo elektroniku, které pomrkává i k silným postrockovým atmosférám.



The Lumineers je hudba, kterou si můžete pustit na párty u vody, anebo při romantických svíčkách v tichu domova.



Z nesmělých hudebních pokusů na univerzitních kolejích, kde si ho našel rapper Mac Miller, po status globální písničkářské star.



Intenzivní beaty, znepokojující vokální samply a texty plné bolesti a zmaru.



Krystalicky čistý pop se záblesky prchajícího glamouru. Johnny Jewel (zakladatel labelu Italians Do It Better i Chromatics) je více než hudebník.



Zpívají o mizerných vyhlídkách na budoucnost, svých emigrantských přátelích z Dublinu, nárůstu krajní pravice i otupění vůči násilí.



Přestože Bad Nerves míří na větší stage, jsou stále věrni punkovému duchu nejen tím, že nahrávku vytvořili v garáži, v místě, kde všechno začalo.



Začalo to cover songy, pokračovalo nekonečně optimistickými autorskými písničkami, které bodovaly i na vrcholu českého Spotify.



Dva večery s tou nejlepší francouzskou elektronikou a jeden s tajuplnou hudebnici. Fource.
Vyberte důvod nahlášení a dopište zprávu pro moderátory.