


Hadí sykot (z Varů): Otázky a odpovědi
Znám lidi, co na diskuse ze zásady nechodí, protože nesnesou trapné nebo blbé otázky spoludiváků. Jiné zase žene nezkrotná touha proniknout hlouběji.



Znám lidi, co na diskuse ze zásady nechodí, protože nesnesou trapné nebo blbé otázky spoludiváků. Jiné zase žene nezkrotná touha proniknout hlouběji.



Oficiální zahájení a zakončení měli jako již tradičně v režii bratři Cabani, můj festival byl ohraničený dvěma fascinujícími hudebními filmy.



Karel Och v jednom rozhovoru na otázku, jak se vlivem covidu změnila témata filmů, odpověděl, že se objevilo mnohem víc filmů o lásce. Je to tak, ve Varech?



Až včera, pátý den festivalu, jsem zažila aplaus při roztažené oponě, tedy potlesk spontánně zaburácející během projekce. Bylo to hned po úvodní scéně filmu Můj otec, kníže.



Třináct filmů a zatím z toho byl vždycky minimálně podnětný zážitek. Jedním z nejlepších byla Zapomenutá země islandského režiséra Hlynura Pálmasona.



Narážím na věci, kvůli nimž ve mně roste vztek. Vztek na ne zcela jasného pachatele, jemuž bych chtěla položit pár hlasitých otázek. Co to provádíte s Thermalem?
Vyberte důvod nahlášení a dopište zprávu pro moderátory.