Nikdy nic nekončí (Temná věž 5: Bitva na kopci Jericho)
Stephen King začal psát ságu o Temná věži v sedmdesátých letech ještě na škole a jednoho ponurého deštivého večera ho napadla úvodní věta...
Učiním tě městy, jež nebudou obývána (Temná věž 4: Pád Gileadu)
Prý je smrt nejhorším trestem, ale co je pak život s přetrvávající vinou, prožírající se každou racionální myšlenkou?
Růžová (Temná věž 3: Zrada)
Nejen King dokáže mistrovským způsobem děsit, ničit všechny naděje, a velké rámečky se zmrazenými momenty se vypálí do mozku hrdiny, i čtenáře.