Za stínem vlastní duše (Načeva)
Je to plynutí v čase, plynutí hříchů v něm. Niterné pocity, pro které je forma básně ideální, vystupují ze své intimity, jsou odhaleny.
Pár tónů, které přebývají (Hrabě, Kovářík, Mišík, Etc…)
Raritní nahrávka možná přišla o své kouzlo nedostupného pomníku, její nadčasovost to ale bohatě vynahradí. Spojení Hrabě – Kovářík – Etc… – Mišík vytvořilo velmi specifický tvar.