Články / Reporty

Extáze s Tortured Soul

Extáze s Tortured Soul

Anna Mašátová | Články / Reporty | 14.03.2014

Na festivalech objevíte ledajaké poklady, málokdy však bývá, aby se v Čechách nepříliš známá kapela změnila z festivalového nováčka v pravidelně vracející se stálici. To se podařilo americkým Tortured Soul, kteří roku 2011 nadchli publikum Colours of Ostrava a od té doby jsou jedním z každoročních programových taháků pražského Lucerna Music Baru.

Čekání na začátek koncertu bývá otravné a kdyby se v Čechách začal konečně dodržovat harmonogram, návštěvníci by se nezlobili. DJ Robot, který zkracoval dlouhou chvíli, se sice snažil, seč mohl, lidi ale přišli kvůli bandu a v bocích se tak symbolicky pohupovalo jen pár jedinců toužebně upírajících oči k backstagi. Tortured Soul tentokrát nepřivezli jen nové album s názvem Undercover Remixes, ale taky nečekanou náhradu za klávesistu Ethana Whitea. Vedle frontmana a bubeníka Johna-Christiana Uricha a basáka Jordana Scannelly se objevil Isamu McGregor. Záskok dopadl skvěle, ale jak mohl při tropické teplotě panující v klubu hrát v kulichu, zůstává záhadou. Jinak mají styl, elegance bílé košile a kravaty dokáže nejen dámské části publika nachystat pár divokých snů. Kouzlo kapely ovšem spočívá v brilantních koncertech, kdy vás zalije vlna stěží popsatelné energie.

Když už Tortured Soul začnou, věřte, že nástroje pustí z ruky až s poslední písní. Žádné pauzy ani proslovy mezi jednotlivými skladbami nehrozí, jednotlivé kusy na sebe v rychlém sledu navazují jen s pomocí melodických mostů. Chlapci nenechají vydechnout ani vteřinu, brzy se line pot jak z lidí pod pódiem, tak z kapely. Urichovu zběsilost letos nevydržela blána virblu, během opravy dostali Scannella s McGregorem – hudební kolegové i mimo Tortured Soul – prostor k improvizaci. Říká se, že basa tvrdí muziku, Scannellova baskytara svým melodickým brumláním nekompromisnost bicích spíše zjemňuje. Směsice popu, soulu, funky i acid jazzu s Christianovým zpěvem doplněným Jordanovým vokálem funguje dokonale, pochvalně se o triu vyjadřují i hvězdy jako Lenny Kravitz, Stevie Wonder nebo Carl Cox.

Na kontě mají dvě řadové desky, s oblibou vydávají singly, za jedenáct let jsou písně notoricky známé a hity zvládne odzpívat publikum téměř samo. Od úvodní Always in Heaven When I'm with You přes Home to You, Drink Tix, Special Lady až po závěrečný přídavek How's Your Life to šlape tak, že by švýcarští hodináři bledli závistí. Kapela se vrátila jen jednou a na další hraní už se zlákat nenechala, ale osobní přístup k fanouškům vše vynahradil. Poklábosit s trojicí nebo ji vylákat na drink není žádná dřina, Prahu Tortured Soul milují a považují pomalu za domov, rok od roku si taky rozšiřují českou slovní zásobu.

Třetí deska je prý na spadnut a konečně se tak dočkáme nahrávky v aktuální sestavě. Jaro je v Praze ve znamení Tortured Soul a dá se předpokládat, že za rok se s nimi opět probereme ze zimního spánku. Hudebně-taneční extáze zaručena.

Info

Tortured Soul (usa)
11. 3. 2014, Lucerna music bar, Praha

foto © Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace