Anna Mašátová | Články / Reporty | 14.03.2014
Na festivalech objevíte ledajaké poklady, málokdy však bývá, aby se v Čechách nepříliš známá kapela změnila z festivalového nováčka v pravidelně vracející se stálici. To se podařilo americkým Tortured Soul, kteří roku 2011 nadchli publikum Colours of Ostrava a od té doby jsou jedním z každoročních programových taháků pražského Lucerna Music Baru.
Čekání na začátek koncertu bývá otravné a kdyby se v Čechách začal konečně dodržovat harmonogram, návštěvníci by se nezlobili. DJ Robot, který zkracoval dlouhou chvíli, se sice snažil, seč mohl, lidi ale přišli kvůli bandu a v bocích se tak symbolicky pohupovalo jen pár jedinců toužebně upírajících oči k backstagi. Tortured Soul tentokrát nepřivezli jen nové album s názvem Undercover Remixes, ale taky nečekanou náhradu za klávesistu Ethana Whitea. Vedle frontmana a bubeníka Johna-Christiana Uricha a basáka Jordana Scannelly se objevil Isamu McGregor. Záskok dopadl skvěle, ale jak mohl při tropické teplotě panující v klubu hrát v kulichu, zůstává záhadou. Jinak mají styl, elegance bílé košile a kravaty dokáže nejen dámské části publika nachystat pár divokých snů. Kouzlo kapely ovšem spočívá v brilantních koncertech, kdy vás zalije vlna stěží popsatelné energie.
Když už Tortured Soul začnou, věřte, že nástroje pustí z ruky až s poslední písní. Žádné pauzy ani proslovy mezi jednotlivými skladbami nehrozí, jednotlivé kusy na sebe v rychlém sledu navazují jen s pomocí melodických mostů. Chlapci nenechají vydechnout ani vteřinu, brzy se line pot jak z lidí pod pódiem, tak z kapely. Urichovu zběsilost letos nevydržela blána virblu, během opravy dostali Scannella s McGregorem – hudební kolegové i mimo Tortured Soul – prostor k improvizaci. Říká se, že basa tvrdí muziku, Scannellova baskytara svým melodickým brumláním nekompromisnost bicích spíše zjemňuje. Směsice popu, soulu, funky i acid jazzu s Christianovým zpěvem doplněným Jordanovým vokálem funguje dokonale, pochvalně se o triu vyjadřují i hvězdy jako Lenny Kravitz, Stevie Wonder nebo Carl Cox.
Na kontě mají dvě řadové desky, s oblibou vydávají singly, za jedenáct let jsou písně notoricky známé a hity zvládne odzpívat publikum téměř samo. Od úvodní Always in Heaven When I'm with You přes Home to You, Drink Tix, Special Lady až po závěrečný přídavek How's Your Life to šlape tak, že by švýcarští hodináři bledli závistí. Kapela se vrátila jen jednou a na další hraní už se zlákat nenechala, ale osobní přístup k fanouškům vše vynahradil. Poklábosit s trojicí nebo ji vylákat na drink není žádná dřina, Prahu Tortured Soul milují a považují pomalu za domov, rok od roku si taky rozšiřují českou slovní zásobu.
Třetí deska je prý na spadnut a konečně se tak dočkáme nahrávky v aktuální sestavě. Jaro je v Praze ve znamení Tortured Soul a dá se předpokládat, že za rok se s nimi opět probereme ze zimního spánku. Hudebně-taneční extáze zaručena.
Tortured Soul (usa)
11. 3. 2014, Lucerna music bar, Praha
foto © Tomáš Moudrý
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.
Akana 24.03.2024
Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.
Michal Mikuláš 20.03.2024
Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...
David Čajčík 20.03.2024
Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.
Michal Smrčina 17.03.2024
Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.
Kryštof Kočtář 15.03.2024
Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.
Tomáš Jančík 13.03.2024
Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?
Julia Pátá 12.03.2024
Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.
Jan Starý 11.03.2024
Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.