David Bláha | Články / Reporty | 30.10.2019
V Jazz Docku zahrála americká superskupina Ghost-Note. Ta Prahu navštívila v rámci svého světového turné, které začala velmi nečekaně v Brně a pak na Slovensku. Byl první chladný večer zimního času a začínalo se dlouho po setmění.
Kapela je projektem bubeníka Roberta „Sputa“ Searighta a perkusisty Natea Wertha, kteří se už před jejím založením v roce 2015 proslavili jako členové světoznámých Snarky Puppy. Skladby Ghost-Note jsou postavené na přerývaných funkových a afrobeatových rytmech, které drží nad vodou svojí rytmickou kytarou Peter Knudsen. Ten se hned v první skladbě večera Pace Maker projevil i jako výjimečně zručný sólista.
Skupina by se svým způsobem dala označit za duchovní pokračovatele nedávno zesnulého Prince, se kterým v minulosti hráli tři ze sedmi účinkujících. K těm patří i basista Dwayne „MonoNeon“ Thomas, který se ten večer se stal miláčkem publika a sklízel nejhlasitější ovace. Ve svém typicky zářivém oblečení s neobyčejnou virtuozitou přecházel z harmonie do harmonie a vytvářel až neuvěřitelná kouzla s kytarovými pedály. Určitě se vyplatí sledovat i jeho sólovou tvorbu.
Ghost-Note ale není jen afrobeat a funk. Velkou porci koncertu klubem pulzoval těžký hiphopový rytmus a jedním z vrcholů byla pocta americké legendě J Dillovi. Ghost-Note jsou dalším důkazem, jaký vliv měl Dilla na současné jazzové umělce. Sput Searight se s Dillou osobně znal a vyzval návštěvníky koncertu, aby si během songu vzpomněli na své blízké zesnulé, možná i v rámci blížících se Dušiček.
V centru pozornosti byla rovněž dechová sekce – Sylvester Onyejiaka a Jonathan Mones, oba hrající jak na saxofon, tak příčnou flétnu. Zatímco Mones se do saxofonu pouštěl s nebývalou vervou, Onyejiaka dokázal projíždět stupnice s takovou elegancí, že místy dosahoval až coltraneovského výrazu. Stranou by neměl zůstat ani klávesista Dominique Xavier Taplin, který zazářil velmi zajímavým způsobem – možná to bylo jen zvukem hammondů, ale jeho hra místy připomínala sedmdesátkový progrock spojující klasickou hudbu s jazzovým cítěním.
Závěr koncertu se zvrhnul v očekávanou party a všichni odcházeli po dvou hodinách ve skvělé náladě. Funkovou energií sršící Ghost-Note byli ideálním protilékem na pomalu se vkrádající dlouhé zimní večery.
Ghost-Note (us)
28. 10. 2019 Jazz Dock, Praha
foto © archiv Ghost-Note
Filip Peloušek 25.07.2024
Nejsem na Colours poprvé, ale za sedm let mé absence jsem zapomněl, jak monumentální areál je, a hlavně, kolik lidí se v něm pohybuje.
Ema Klubisová 24.07.2024
Po Bear Stone sme sa odviezli do Záhrebu, kde sme prespali u kamaráta, snažiac sa pozliepať štyri dni festivalových dojmov do jedného koherentného textu a fotogalérie.
Dantez, Michal Mikuláš 21.07.2024
Sobota s Jamesem Blakem coby hlavní hvězdou věští, že se letošní konec ročníku bude za poklidnějšího rozjímání...
Dantez, Michal Mikuláš 20.07.2024
Pátek, středobod festivalu, srovnávání stavů.
Dantez, Michal Mikuláš 19.07.2024
Štvrtok sa v poobedňajších hodinách rozbieha do maximálnych rozmerov. Vír festivalu už sťahuje všetko okolo seba.
Dantez, Michal Mikuláš 18.07.2024
Pozvolné propíjení jasných barev: krotkost hlasitosti kompenzují Morellovy dozvuky.
Timon Láska 17.07.2024
Tak intenzivní komunitní vibe jsem na žádném festivalu necítil. Soustřednost a jedinečnost vzájemného porozumění navíc sahá přes různé faktory.
Jakub Béreš, Dominik Polívka 16.07.2024
Strach o nejbližší střídá po návratu domů obavy o samotný festival. Pohoda je místem s jedinečnou reputací a bezpečným prostorem pro všechny, kterým není dobře ve vlastní zemi.
Václav Valtr 16.07.2024
Místní spolek Thonmi chová jaky, provozuje restauraci s exotickou kuchyní, buduje tibetský dům či asijskou poznávací stezku. Decentní festival coby vrchol sezóny.
Aneta Martínková 15.07.2024
Dramaturgie, prostor, ve kterém se festival odehrává, světla, ozvučení. Všechny podmínky jsou tu zkonstruované k tomu jít úplně na dřeň.