Články / Reporty

Melt: Nekompromisní kouzla

Melt: Nekompromisní kouzla

Jakub Béreš | Články / Reporty | 18.07.2017

Poloostrov Ferropolis má svá vlastní pravidla, díky kterým se mu daří ze všech festivalů v okolí nejlépe odtrhnout návštěvníka od každodenní reality. Jedním z nich je maximální pohodlí a kapacita dvacet tisíc lidí. Dále pak dostatek záchodů, stinných míst, pitné vody zdarma, placení bezhotovostní páskou nebo autobusy neustále pendlující mezi areálem a stanovým městem. Ani ten na Meltu nefunguje pouze jako místo na přespání, ale tvoří jej několik improvizovaných osad, ve kterých se přečkává do prvních větších koncertů kolem osmé. Mimo to v něm nalezneme kromě stánků s jídlem i pláže, taneční stage nebo sámošku se všemi důležitými věcmi, na které se při balení zapomíná.

Honne a NAO - ze dvou představitelů britského městského soulu více zaujala druhá zmíněná zpěvačka z východního Londýna, její černošský hlas totiž nabídl větší rozmanitost než vokalisti, které si přizvalo producentské duo Honne. Stejně tak NAO předvedla i větší zápal a to hned od první písně, když doslova přitančila s velkým úsměvem na rtech a roztočila své dlouhé husté černé vlasy do rytmu dokonale sehrané kapely. Té se zase skvěle dařilo převádět chladnější elektronické R&B na veselý funk a dostat návštěvníky do varu už kolem půl osmé.

To Warpaint přišly na stage v klidu a se sklenicemi vína. Jak v nich tekutiny ubývaly, tak se stupňovaly omamné kytarové smyčky, které vygradovaly v půlce setu skladbou Elephant. Set tvořil poctivý průřez celou diskografií včetně závěrečné Love Is to Die a roztančené New Song, během níž se decentní jednobarevný stage design tvořený čtyřmi okenicemi proměnil v duhovou kaskádu. Čtyřčlenná dívčí skupina předvedla skvělou show, ale na rozdíl od Samphy ničím nepřekvapila. Jeho vystoupení bylo na sto deseti procentech od úvodní Timmy’s Prayer až po závěrečnou, dvakrát nastavovanou Blood on Me. Samphův silný hlas se honosně nesl nad klavírem, samply i rozdováděnou kapelou a vyzněl ještě intenzivněji než na nahrávkách. Show navíc překvapila i svižností a hravostí, obzvláště pak v momentu, kdy se celá kapela včetně hlavního protagonisty postavila za bicí a po pomalejší části nachystali diváky na energický závěr.

fotogalerie z druhého festivalového dne tady

Největším a naštěstí jediným zklamáním byl dj set Jona Hopkinse, který ani po půlhodině nepřinesl žádný moment, který by napověděl, kdo je zrovna za pultem. Takže Zebra Katz. Ten po pomalejším úvodu zahodil paruku a hned skočil mezi lidi, kde odehrál většinu koncertu. Vedle osvědčených hitovek jako Last Name Katz překvapil rapper novou skladbou produkovanou Hudsonem Mohawkem. Nejtemnější, nejnamačkanější a zároveň nejupřímější show festivalu na ploše pár metrů mezi kontejnery se stala největším překvapením druhého dne.

Bonobo a jeho organické vystoupení přilákalo k hlavní stagi nejvíce diváků i přesto, že o kus dále předváděli svá nekompromisní kouzla Bicep a Tale of Us. Bonobo jako jediný ze všech producentů dokázal povznést svoji produkci na omamný audiovizuální zážitek. Melodické a meditativní plochy střídaly odkazy k africkému i asijskému folklóru, během nichž se na velkém plátnu promítaly záběry noční krajiny. Ta pak ve velkém finále s hitovkou Kerala vzplála ohněm a ukončila poslední uklidňující zážitek před přeplácaným setem Modeselektor.

Info

Melt! Festival 2017
14. – 16. 7. 2017 Ferropolis, Německo
www.meltfestival.de

foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nečekaný drift jinam (Gaika)

Jáchym Rainisch 02.03.2024

Drift představuje v jeho tvorbě výrazný posun od dancehallu a rapu a naživo je transformace dokonána. Další zvuky sice nemizí, ale jsou jen v podkresu a přehlušeny.

No importa tu cara, importas tu (Austin TV)

Kryštof Kopec 27.02.2024

Když na jaře minulého roku Austin TV oznámili comebackový koncert, lístky se vyprodaly během tří minut.

Co se děje v pokojíčkách (Holly Humberstone)

Klára Řepková 22.02.2024

Koncert je stejně jako její tvorba hořkosladká óda na ranou dospělost se všemi intenzivními láskami, propitými večery i pocity neukotvenosti a opuštění a hledáním sama sebe.

Brutalita v croptopu (Knocked Loose & Deafheaven)

Marek Hadrbolec 21.02.2024

„I wanna to see all of you stage dive!“ Bryan Garris dává povel a mosheři se sápou na půlkruhové pódium, jen aby na jeho druhé straně přistáli do propletence hlav,…

Řev tříští mramor (Napalm Death)

Kryštof Kočtář 15.02.2024

Agresivní diktát prokládaly milé pauzy, kdy Barney Greenway přítomné vzýval k odmítnutí nenávisti ve prospěch solidarity či hledal majitele nalezeného mobilu.

Cit pro pochmurnost (Of the Wand And the Moon)

Kryštof Kočtář 07.02.2024

Kim Larsen z Of the Wand & the Moon přiznaně kráčí po cestě, kterou vyšlapal legendární projekt Death in June. Někdy je tento krok jistý, jindy méně...

Večer střízlivého hardcore-punku (Magnitude & co.)

Marek Hadrbolec 07.02.2024

„Praha je asi moje nejoblíbenější město v Evropě,“ deklaruje Russell Bussey, zatímco neúnavně poskakuje po pódiu a bez ustání burcuje publikum k větší aktivitě.

Architekti metalcoru (Architects & co.)

Timon Láska 06.02.2024

Do Prahy si Architects kromě zvukově i rytmicky vyšperkovaného, více než devadesátiminutového vystoupení přivezli také spektakulární vizuální doprovod.

Slow travel CTM 2024

Andrea Bodnárová 04.02.2024

Fronta u Betonhalle je úctyhodná a uvnitř je téměř nedýchatelno. CTM otevírají Moundabout, dva týpci, co zpívají o mrtvolách v rašeliništích.

Přivolat Bestii ohněm (Mörghuul)

Marek Hadrbolec 04.02.2024

Podium zdobí dva obrácené kříže a čtveřice svíček. Dav lidí pod ním netrpělivě vyhlíží příchod Bestie...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace