Články / Reporty

Pečlivě organizovaný chaos (RuinsZu)

Pečlivě organizovaný chaos (RuinsZu)

Kryštof Kočtář | Články / Reporty | 26.05.2024

„Na cos to sakra přišel? Už zvukovka mi málem urvala hlavu!“ vítal mě před koncertem RuinsZu v Paláci Akropolis známý. Tedy alespoň myslím. Uši jsem měl totiž stále poněkud zalehlé z jiné akce.

Pohodlně uvelebeni na schodku v toho času postupně se plnícím sále jsme diskutovali, které z desek japonských The Gerogerigegege máme rádi nejvíce, které nejméně. Já coby skalní fanoušek reprezentoval spíše to „nejvíce“. Čas od času na nás pak padl stín nenápadné okolojdoucí postavy v sandálech. S nečitelným výrazem, vyrovnaným i přísným, tam a zpět kráčel Tacuja Jošida, bubeník a zpěvák brutal progového projektu Ruins.

Dříve vystupoval po boku rozličných baskytaristů, posledních cirka dvacet let hraje převážně sám, a to zpravidla pod pseudonymem Ruins Alone. Jeho jednočlenné běsnění mi žel vloni na brněnské Ponavě uniklo, byl jsem příliš znaven po Minimaratonu elektronické hudby, který proběhl den předtím v Ostravě. Teď to bylo podobné: mé zalíbení v experimentální hudbě mě zlákalo opět do Ostravy, tentokrát na Hlukovæ Mystéria. Brno-Ostrava-Brno, poté Brno-Praha-Brno. Autobus, spánkový deficit, pivo… Ale Jošida nyní absolvuje turné s avantgardně-jazzovými Zu, čemuž nešlo říci ne.

Zu obohatili Jošidovo bubnování o tóny barytonového saxofonu a baskytary. Tato kombinace pak ústila v krásně dunivý a hutný zvuk, který místy Jošida protínal kvílivou fistulí či úderně rytmizovaným zpěvem textů ve smyšleném jazyce. Co do hluku se o nejpůsobivější část koncertu postaral saxofonista Luca T. Mai. Při jednom jeho delším sóle jsem měl pocit, jako by mi každý z ostře ječivých i hřmotných tónů prorážel lebku skrznaskrz. Torturou o sobě dal nepřeslechnutelně vědět poté, co na několik skladeb opustil podium. V této části setu hrál Jošida pouze s baskytaristou Massimem Pupillem skladby příslušící repertoáru Ruins. Například píseň Hyderomastgroningem ze stejnojmenného alba, precizně organizovanou i chaotickou současně. Paradoxně znějící přirovnání je zpětně docela příznačné pro celý set RuinsZu. Jakkoli na první pohled chaoticky a nezřízeně do své bicí soupravy Jošida tloukl, vždy skončil hrát unisono přesně jako dvojice kolegů.

Navzdory energickým pohybům zůstala Jošidova tvář s ostrými rysy po celý set stejně soustředěně klidná. Úzkým knírkem a trochu i účesem mi po několika skladbách začal připomínat hlavního hrdinu filmu Perfect Days. Tuto podobnost pak Jošida ještě umocnil po skončení, kdy si publikum vyfotil drobným obstarožním fotoaparátem ne nepodobným tomu, který při sobě filmový protagonista stále nosil. Kráčeje pod posledními červánky vstříc nádraží mě tahle vzpomínka na dokonalé zakončení dne přiváděla k unavenému úsměvu.

Info

RuinsZu (it/jp)
23. 5. 2024 Palác Akropolis, Praha

foto © Kryštof Kočtář

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Still moving (Respect Festival 2024)

Akana 19.06.2024

Na každém ročníku Respect Festivalu se najde něco památného, jedinečného, něco, co i po letech zchátralým paměťovým buňkám napoví: „To bylo tenkrát, když…“

All kinds of rock for all kinds of people (Rock for People 2024)

Eva Karpilovská 17.06.2024

Hlavně chill. Co na tom, že se kolem vás pohybují tisíce lidí. Jsme tu přece všichni kvůli hudbě, tak proč si ji kazit malichernostmi?

Zastavit čas i způsobit amok (The Smile)

Tomáš Jančík 15.06.2024

Necelé dva roky po debutu A Light for Attracting Attention vydala skupina okolo Thoma Yorka druhou desku, politicko-kritickou i osobní, a v podobný čas se The Smile vrátili do Fora…

Nadšení i prostoje (Troye Sivan)

Zdeněk Němec 11.06.2024

Halu opouští spokojený dav vybavený ochutnávkovými pytlíky Pom-Bär, přelézá nebo podlézá zábradlí u chodníku.

Porážkám navzdory (High on Fire)

Marek Hadrbolec 05.06.2024

První z koncertů v Kabinetu Múz se mění v generální zkoušku a test krizového managementu americké trojice, technika totiž jinak precizní kapele škodí, kde jenom může.

Vídeňská magma v jícnu DOXu (Klangforum Wien I.)

Helena Konvalinová 03.06.2024

Pro první večer programu Prague Offspring, který je věnovaný soudobé hudbě, zvolilo Pražské jaro elegantní sál DOX+.

Ztracené zvuky (claire rousay)

Julia Pátá 27.05.2024

Moje pozornost se přesune na jméno Elliotta Smithe. Místy je překrývá bledě modrý fender, který jemnými arpeggii a ojedinělými akordy objímá ambientní podkres.

Fantasy v kulisách hororu (Jeden kmen + Ďyvina + Budeč)

Kryštof Kočtář 21.05.2024

Drnčivé legato niněry, bezpočet fléten sytících sál tančivým pískáním, ale také všemožné samply a moderní elektronika. V nové Melodce.

Vibrující kosti (Bell Witch)

Marek Hadrbolec 20.05.2024

Ticho nikdy není tak hlasité, jako když Jesse Shreibmann zkříží paličky nad hlavou před dalším úderem do bicích.

Jak v Motownu nezestárnout (Danny Brown)

Michal Smrčina 19.05.2024

Show je vizuálně strohá, blikačky, nic moc navíc, Brown má specifické charisma a pozornost poutá sám o sobě.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace