Články / Reporty

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav | Články / Reporty | 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině. „Ten mrak je divný,” dí Orff. „Božské oko nebo ďábel, znamení,” povídám. „Božské oko, ďábel by byl naopak…,“ mudruje Orff, já se jen směji. „No, ale teď, koukám, z toho vylezly rohy,” komentuje o pár set metrů dále s hlavou přilepenou na okýnku. Hledím na šklebícího se rohatého Mefista. „Černý pes přes cestu, tento týden už třetí znamení,” hlásí o chvíli Orff a kouká kamsi pod kola auta. Jedeme si interní humor, Orff mumlá mantru „naposled, poslední ročník” a já vedu blbé řeči.

Hrdinové

Nejvíce by měl být vyzdvižen Lukáš, jenž si zase jede organizační dimenze a vesmíry mimo chápání a možnosti běžného smrtelníka, nicméně byl to právě celek (šiky „bezejmenných”), který dodal energii a šťávu, v podobě peněz, vzkazů, pomocí se vším možným, jinak bych setkání spíš neviděl, než viděl. Účastníci se postavili za organizátory a v podstatě je dotlačili setkání udělat. Jeden za všechny, všichni za jednoho. Diy na druhou v praxi. Až to dojímalo.

Pátek

Pátek uvedli romanticky zasnění Zapomělsem, na kytarové February už se tančilo a postpunkový přídavek jsme si vychutnali. Lowmoe zastoupili onemocnělou krnovskou legendu Tibora Židu a začala sekce rave. Subwoofery se lepily pivem, vodkou, vínem, vodou, potem a chvěly pod náloží lidských těl, a to by jistě nešlo bez milovaného tolerantního mistra zvuku Karla Volfa. (Jiný by nás vynes v zubech.) Ztečí se vzala brzy i celá hlavní „stage”, bakchanálie nové doby, oceňuji intro a outro se záběry na kostel a bimbání zvonů. Black Sabbath. Tedy vlastně Black Friday. Bohudík, výprodej se nekonal. Už ti to najelo?

Ježíš (táhne na Berlín) byl krásný. Breakcore s živou basou, rytmické štěky, vokál místy do grindu, pařba v mezích nezákona. No borders.

Na venkovní probíhal čtyřhodinový maraton ve slam poetry s náčelníkem Anatolem Svahilcem, ale vůbec nevím, co se tam dělo, nestíhal jsem. Oželel jsem i milé techno sestry Franke (a Intt), což mě mrzelo, neb mají fluidum, a mě nezajímá jen produkce interpreta, ale hlavně jeho/její osobnost. To se netýká jen sester, všichni interpreti, se kterými jsem měl tu čest, se dají zařadit do kolonky super nice people.

Odjezdem jsem si příliš nepomohl, trvalo mi pět hodin, než jsem usnul, a srdce ještě tlouklo v rytmu techna > 120 bpm zážitky a setkáními. Pátek byl neskutečný.

Sobota

Ze Synů smrti zbyl nakonec jen jeden syn mučící elektrickou kytaru. K němu se přidal na buben „indián (ne)známého kmene”. Wolf Lost in Poem nahradil Caryu, a po každé skladbě nastalo ticho. Tak se poznají největší z největších. Bravo, Honzo! Tamaru si představuji na pláži, koukám na zasněžené hory a popíjím dobrou minerální vodu.

Mahjong se toulala po Polsku i Česku, než trefila správné místo. Na jejím hlasu nebylo znát nachlazení z ledového Baltiku, kde vyučuje děti ve windsurfařskému umění. Dvě coververze Alice Phoebe Lou navrch a máme tady jeden z nejkrásnějších chill koncertů v dějinách setkání vůbec. To lze říci i o harfičkách na poli (Lunaria), rozprostřených pod širou oblohou jen o chvíli předtím. Doslovné sepětí s půdou v podobě polního prachu všude. Požehnání.

Parta vynikajících lidí je parta vynikajících lidí. Hulákají se refrény a dojde i na pogování při ploužáku Ona, které spustí lídr Zdeněk Lichnovský. Kam bys šel, když nejlíp je tady? Stojím na kopci pod noční oblohou, vzadu blikají osvětlení větrných elektráren a je to vau vau vau, ze spodu z kostela káže do mlhy Post-hudba. Přicházím ve chvílích, kdy Domingo stojící na subwooferu vykřikuje: „Nejlepší festival na světě, tady a teď!” A třeba to tak je, kdo ví. Ostatně nevynechal zatím ani jeden ročník.

Dominik Domo ze subwooferů ani nesleze: „Pojďte blíž, pojďte blíž.” Včera pro 500, dnes pro třicet. Vykročení z komfortu, jak pro něj, tak pro setkání. Tak to má být. Každej z nás je number one. Děkujeme, Mistře!

Skautskou Duklu nenahradil nikdo, ale troufám si tvrdit, že v konci je to větší škoda pro ně, těšení bylo veliké.

Na venkovní stagi probíhá pezie, divadlo, Jakub Konig čte Vřeteno, bubny a didgeridoo zní od věčného ohně, slyším Hodinový hotel, asi vše v pořádku. Každý je tam, kde je mu milo.

Zatímco jsem se konečně dostal do čajovny, Laokoon (náhrada za Magnesium) nakopnou včerejší rave, Allan Wood zase zklidní lidi na cestu domů. Domů?

Přesto mám ze soboty trochu rozpaky, možná únavou, netřeba vše lakovat na růžovo. (Ale) Čo bolí, to prebolí, v pondělí se setkáváme s Orffem v hospůdce v dobrém rozmaru.

Bůh nebo ďábel? Co já vím? Osmý světadíl tak vzdálen běžné a masmediální realitě.

Pomohlo se druhým. Pomohlo se sobě.

Info

Pelhřimovy
27.-28. 8. 2021

foto © Danny Rektořík

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tři dny v Barceloně (Sónar 2024)

Zuzana Malá, Lenka Pittnerová 21.06.2024

Dostalo se nám škály zážitku, od experimentální scény, bohaté nabídky projektů v rámci doprovodného programu, které téměř vždy zahrnují AI, techna v gigantických halách i barcelonského fashion weeku.

Still moving (Respect Festival 2024)

Akana 19.06.2024

Na každém ročníku Respect Festivalu se najde něco památného, jedinečného, něco, co i po letech zchátralým paměťovým buňkám napoví: „To bylo tenkrát, když…“

All kinds of rock for all kinds of people (Rock for People 2024)

Eva Karpilovská 17.06.2024

Hlavně chill. Co na tom, že se kolem vás pohybují tisíce lidí. Jsme tu přece všichni kvůli hudbě, tak proč si ji kazit malichernostmi?

Zastavit čas i způsobit amok (The Smile)

Tomáš Jančík 15.06.2024

Necelé dva roky po debutu A Light for Attracting Attention vydala skupina okolo Thoma Yorka druhou desku, politicko-kritickou i osobní, a v podobný čas se The Smile vrátili do Fora…

Nadšení i prostoje (Troye Sivan)

Zdeněk Němec 11.06.2024

Halu opouští spokojený dav vybavený ochutnávkovými pytlíky Pom-Bär, přelézá nebo podlézá zábradlí u chodníku.

Porážkám navzdory (High on Fire)

Marek Hadrbolec 05.06.2024

První z koncertů v Kabinetu Múz se mění v generální zkoušku a test krizového managementu americké trojice, technika totiž jinak precizní kapele škodí, kde jenom může.

Vídeňská magma v jícnu DOXu (Klangforum Wien I.)

Helena Konvalinová 03.06.2024

Pro první večer programu Prague Offspring, který je věnovaný soudobé hudbě, zvolilo Pražské jaro elegantní sál DOX+.

Ztracené zvuky (claire rousay)

Julia Pátá 27.05.2024

Moje pozornost se přesune na jméno Elliotta Smithe. Místy je překrývá bledě modrý fender, který jemnými arpeggii a ojedinělými akordy objímá ambientní podkres.

Pečlivě organizovaný chaos (RuinsZu)

Kryštof Kočtář 26.05.2024

„Na cos to sakra přišel? Už zvukovka mi málem urvala hlavu!“ vítal mě před koncertem RuinsZu v Paláci Akropolis známý. Tedy alespoň myslím.

Fantasy v kulisách hororu (Jeden kmen + Ďyvina + Budeč)

Kryštof Kočtář 21.05.2024

Drnčivé legato niněry, bezpočet fléten sytících sál tančivým pískáním, ale také všemožné samply a moderní elektronika. V nové Melodce.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace