Tak daleko, tak blízko: Jim Luijten (Tramhaus)

V naší „geografické“ rubrice nahlížíme s Jimem Luijtenem do života bubeníka nizozemské noiserockové kapely Tramhaus. Ta po úspěšném debutu The First Exit vyráží na evropské turné, během něhož nemine, díky promotérským aktivitám magazínu Full Moon, ani pražský klub Bike Jesus, a to jen pár týdnů poté, co za louží natáčeli pro KEXP. Před pár dny jsme se s Lukasem Jansenem podívali na pár aktuálních klipů, čeká nás rovněž obsáhlý report Tramhaus po Asii, a níže nám Jim prozrazuje, že svůj den nejraději začíná doma filtrovanou kávou a procházkou u vody, která mu pomáhá pročistit hlavu.

Co vidíš z okna?

Z mé malé domácí pracovny vidím šedou oblohu a střechu márnice. Je trochu zvláštní žít nad místem, kde je spousta mrtvých těl.

Kam na snídani?

Protože snídani většinou vynechávám, řekl bych kdekoliv, kde mají dobré filtrované kafe. Úplně mi to stačí na začátek dne. Nakonec se ale stejně nejčastěji vracím domů, od té doby, co jsem investoval do lepších kávových zrn a pořádného kávovaru. Fakt se to vyplatí!

Oblíbená vycházková trasa?

Kdekoliv u vody. Procházky podél řeky Mázy v Rotterdamu nebo kolem menších kanálů mi vždycky vyčistí hlavu. Zároveň mám rád i chození menšími obytnými ulicemi, kdekoliv na světě. Člověk tam často narazí na nečekaná místa, nedávno jsem takhle objevil malý obchod s vínem jen díky tomu, že jsem si cestou ze supermarketu zašel jinudy.

Kde na kávu?

Nejradši domů, ale ve městě je i hodně dobrých kaváren. Kávu na doma kupuju ve Winketu, malé pekárně, kde je všechno skvělé a majitelé jsou moc fajn. Často chodím do Coppi, už od jeho začátku, a skoro každý týden si tam dám velký filtr. A Bar Bocht je relativně nové místo, které navazuje na skvělou restauraci vedle a funguje dobře i přes den. Všechna tahle místa jsou spíš na černou, filtrovanou kávu — já vždy bez mléka.

A na večeři?

Tai Wu je taková místní instituce, kam chodí lidi ze všech částí města na dobré kantonské jídlo. Malý libanonský podnik, který je pořád plný, a právem — jídlo je výborné a ceny dnes už skoro nevídané. Bar Schiemond je trochu z ruky, ale stojí za to, malý s kvalitním jídlem, kde se v létě dá sedět celý den na slunci. Jediný problém je, jestli po třicetiminutové cestě na kole budete mít místo k sezení.

Na něco ostřejšího?

Café Walenburg je jasná volba. Skvělá obsluha, velký výběr, i když si pořád objednávám ty samé dvě věci, a místo, kde se člověk cítí v pohodě. Klidně bych dal víc stolů ven, protože na slunci není nikdy dost místa.

Karreman Biermeesters je malý obchod s pivem, kde jsem kdysi pracoval. Není to úplně bar, ale pořád je to nejlepší místo na pivo, whisky a další alkohol. Chodím tam každý týden, i proto, že je to jedno z mála míst ve městě, kde mají české pivo v normální velikosti.

Oblíbený klub, kino, divadlo nebo kulturní podnik obecně?

V Rotterdamu spousta dobrých míst postupně mizí, ale naštěstí pořád vznikají nové. Jsem rád, že Roodkapje našlo nové prostory a může dál fungovat jako otevřený prostor pro hudbu a umění.

Kam se chodíš zašít?

Buď do své domácí pracovny, kde si čtu, dělám hudbu nebo třídím karty Magic: The Gathering. Jinak hodně času trávím u přátel. Když mě někdo pozve na večeři, většinou zůstanu, dokud nechce jít spát.

Kdyby ses měl přestěhovat, kde by to bylo?

Nejspíš Tokio nebo Kodaň. Na konci roku 2025 jsem měl možnost strávit dva měsíce v Tokiu a klidně by to mohlo být i déle. Mám rád hezké věci a obě města jich mají dost.

Ideální dopravní prostředek?

Pěšky nebo čímkoliv, co jezdí po kolejích. Obojí mi přijde nejlepší na vnímání okolí. A když je další místo padesát minut chůze, řeknu, že je to JEN padesát minut pěšky.