Články / Profily/retro

fullmoonstage_colours: Sacri Cuori

fullmoonstage_colours: Sacri Cuori

redakce | Články / Profily/retro | 28.04.2016

Dokud se neobjevil římský rodák Sergio Leone, western byl klasickým americkým žánrem, který on povýšil historkami o pistolnících na poezii a Hollywood šel do předklonu. Podobný případ by mohl nastat také u stále populárnějšího žánru americana. Band of Horses nebo My Morning Jacket sice plní stadiony, v Ostravě se představí ve skvělé formě hrající klasici Giant Sand, ale ta nejžhavější americana se v současnosti hraje v Itálii. Čtveřice Sacri Cuori (Svaté srdce), pocházející původně z italského regionu Romagna, stojí pevně rozkročena mezi starou dobrou Evropou a novým světem. V jejich hudbě hlasitě tepe romantické srdce rozechvělé italské kantilény a daleko v pozadí slyšíme halasit Středozemní moře. Ale westernové motivy vládnou.

Na Colours of Ostrava přivezou svoje poslední album Delone, na kterém se podílela taková jména jako Marc Ribot, Steve Shelley (Sonic Youth), Howe Gelb (Giant Sand) nebo Hugo Race. Kdyby Ennio Morricone někdy potřeboval rockovou kapelu, nemůže zvolit nikoho lepšího než právě Sacri Cuori. Svaté srdce vládne všem.


Často se stává, že si americké hvězdy najímají na evropská turné místní muzikanty, kvalita je srovnatelná a mnohdy lepší, navíc není třeba platit letenky. Sacri Cuori doprovázeli již zmíněného Howeho Gelba, Dana Stuarta z Green on Red, s Hugem Racem dokonce založili samostatnou kapelu a mohli bychom jmenovat i mnoho dalších. Jenže v jejich případě jde úplně o jinou věc – slavní hudebníci často jezdí do Itálie kvůli tomu, aby mohli se Sacri Cuori nahrávat. Intenzita jejich hudby je výjimečná, unikátní zvuk skupiny násobí vysoká míra exprese a dramatu, kterou do svých melodií dokáží dostat. Už na prvním albu Douglas and Down v roce 2010 hostovali členové Calexico, Giant Sand, kultovní arizonské formace Friends of Dean Martinez a taková jména jako John Parish, Marc Ribot nebo James Chance. Sacri Cuori spolupracovali s desítkami dalších jmen včetně italských hrdinů, jako jsou Il Pan Del Diavolo nebo Vinicio Capossela, který se na Colours představil v roce 2006, uspěl také jejich soundtrack ke snímku Zoran – můj synovec idiot, který byl s velkým ohlasem promítán na MFF v Benátkách v roce 2013.


V posledních měsících vyšlo hned několik alb, na kterých se Sacri Cuori podíleli – novinka Huga Race & The Fatalists, výtečné album Bound, Chained, Fetterded legendárního seattleského písničkáře Terryho Lee Halea, které Antonio Gramentieri produkoval, a konečně jejich vlastní mini album Florida, na kterém hostuje M. Ward či bubeník Steve Shelley ze Sonic Youth. Florida je sequel jejich loňské úspěšné kolekce Delone a právě na těchto albech dotáhla skupina svůj exkluzivní žánr k dokonalosti. Dramaticky intenzivní filmové melodie střídají zadumané instrumentálky a bouřlivá taneční boogie, ve kterých exceluje zpěvačka Carla Maria Lippis, nová posila skupiny. Sacri Cuori ji podle historky potkali v baru na svém australském turné, Antonio Gramentieri o tomto setkání mluví jako o osudovém. Dalším novým členem skupiny je saxofonista a flétnista Franz Valtieri, jehož barytonsaxofon dodává hudbě italské skupiny nečekané ozvěny, jako by v tomhle baru hráli také Morphine. Pro Sacri Cuori bude vystoupení v Ostravě českou premiérou.

Info

www.sacricuori.com
www.facebook.com/sacricuoriofficial

Colours of Ostrava 2016
14. - 17. 7. 2016
Dolní oblast Vítkovice, Ostrava
www.colours.cz
www.facebook.com/colours.of.ostrava

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hydra, fragmenty dokonalej anarchie

Mimi Filova 11.09.2020

Vo vzduchu sa vznášajú fragmenty bohémstva z minulého storočia, kedy to bolo útočisko umelcov vrátane Henryho Millera, neskôr Davida Gilmoura a Leonarda Cohena.

Full Moon 10: Kult Björk – Homogenic

Lenka Marie 02.07.2020

Já jen vím, že harakiri je správně seppuku a chutná mi senča, ale tohle nějak nehraje.

Pouťové obludárium Toma Waitse

Akana 07.06.2020

O tom, že je album Swordfishtrombones ve Waitsově kariéře zásadním předělem, není třeba dlouze diskutovat.

Vizuální cesta Einstürzende Neubauten

Jan Škop 22.04.2020

Einstürzende Neubauten a jejich vztah k videoklipům a vůbec pohyblivým obrázkům aneb doplňující materiál k hlavnímu tématu aktuálního vydání Full Moonu.

Track týdne: Soccer96 - I Was Gonna Fight Fascism (ft. Alabaster dePlume)

Jiří Špičák 02.04.2020

Jako správný politický track má groove: vzpomeňte si na kultovní revolucionářský motorik Crest milovaných Stereolab a hned vám bude jasné, kde se pohybujeme a kde skončíme.

Ngoni pro třetí tisíciletí (Bassekou Kouyaté)

Akana 25.02.2020

Brilantní instrumentalista se nijak netají snahou oslovit co nejširší spektrum posluchačů a myslí přitom jak na své krajany, tak na západní publikum.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Ženy v angažovaném popu

Aneta Martínková 02.01.2020

V mainstreamovém vnímání bylo boření stereotypů pořád vnímané trochu jako padlé na hlavu. A umělkyně, které se o něj pokoušely... Jeden z nejlepších loňských textů Full Moonu nyní online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Kde se vzal sad boy? (Depresivní pop)

Jiří Špičák 02.01.2020

Citlivý chlapec, plachý introvert. Sad boy. A jeden z nej-textů roku 2019, který vyšel v magazínu Full Moon, nyní online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Padesát let narušování vašeho klidu (Yoko Ono)

Jiří Špičák 02.01.2020

Nevídanou kreativní erupci první poloviny sedmdesátek zakončila Yoko Ono deskou Feeling the Space, píše se v článku, který vybíráme v rámci best of textů Full Moonu. Teď online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Bez růžových brýlí (Ženy v beat generation)

Anna Mašátová 02.01.2020

Své místo v učebnicích literatury si ženy beat generation zatím zcela nenašly a těžko říct, zda se tak stane. Vybraný text z loňského ročníku tištěného Full Moonu online.