Články / Reporty

Jazzový přístav, rocková loď (Marc Ribot's Ceramic Dog)

Jazzový přístav, rocková loď (Marc Ribot's Ceramic Dog)

Kryštof Kočtář | Články / Reporty | 21.01.2024

Na dveřích velký nápis „SOLD OUT“ a za nimi masa lidí. Kolem žilkami ledové námrazy pokrytých francouzských oken lodě poklidně brázdí Vltavu a pražský klub Jazz Dock tone v útulném osvětlení hrstky světel. Evropské turné k nové desce Connection do tohoto přístavu přivedlo kapelu Marc Ribot's Ceramic Dog, která ukázala, čím vším se může z různých úhlů pohledu i poslechu nahlížený rock stát v rukou tria jazzmanů.

Kapela sice nese název Marc Ribot's Ceramic Dog, ovšem o keramického psíka pomáhali kytaristovi Ribotovi na albu i během koncertu zdárně pečovat rovněž na bicí soupravu hrající Ches Smith a mezi baskytarou, elektrickou kytarou, bicími a synťákem těkající Shahzad Ismaily. A do hudby Ceramic Dog se propisovalo angažmá všech tří muzikantů v rozličných jazzových, experimentálních a samozřejmě i experimentálně-jazzových projektech (například Smith se objevil na albech Johna Zorna, Xiu Xiu či Secret Chiefs 3). Pestrost se navíc projevila i na vizáži publika – od slušňáckých košil a sak až po trička s logem kapely Meshuggah.

Jednotlivé skladby se lišily v náladě i energii, do všech se navíc povedlo dostat upřímně působící emoce. O svém kytarovém umu Ribot nikoho přesvědčovat nemusel, o něm svědčila jak jeho úctyhodná diskografie, tak živelná sóla na místě samém. Nicméně projevil se též jako citlivý zpěvák, jemuž nejlépe slušela poloha až bluesové deklamace. „This is one of our many manifestos,“ uvedl s úsměvem na rtech skladbu Ecstasy. Ostatně možná právě proto, že zpěv není Ribotovým primárním nástrojem, se mu skrze něj povedlo do skladeb vnést díl až punkové syrovosti. U kytary totiž ani při rychlejších a přímočařejších riffech nezastřel svou precizní virtuozitu.

Dodejme, že prostory mohou mít svébytný genius loci a umocnit tak atmosféru hudby. Najdou se však i takové, které atmosféru naopak umenšují a současně tím znemožňují oddat se posluchači bdělému snění, odplout svůdným mořem rytmů, melodií a harmonií kamsi jinam. A přístavní Jazz Dock žel spadal do druhé kategorie. Posluchač zůstal ukotven, odplutí se nekonalo. Vepředu byla místa na sezení, vzadu na stání. A stál-li člověk na malé ploše k tomu určené kdekoli, stál špatně. Všude zavazel, všude jej bylo plno a musel se tedy neustále posunovat. „Everytime I stand, they just need me to go away,“ zaznělo z publika.

Nicméně na rozdíl od lidí proudila hudba prostorem ladně a bezproblémově. Ať již v jemných pasážích, kdy Ribot coby solitér vybrnkával na kytaru a s pokorným soustředěním pronášel do ztichlého sálu verše Allena Ginsberga, či v závěrečné a patřičně nejenergičtější skladbě. „This one is for the dancers!“ opatřili Ceramic Dog koncert nikoli závěrečnou tečkou, nýbrž oslavným vykřičníkem. Vykřičníkem, jehož dolní drobná tečka byla umně jazzová a ji převyšující čárka bodře a neurvale rocková.

Info

Marc Ribot's Ceramic Dog (us)
20. 1. 2024 Jazz Dock, Praha

foto © Mark Sheldon

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co se děje v pokojíčkách (Holly Humberstone)

Klára Řepková 22.02.2024

Koncert je stejně jako její tvorba hořkosladká óda na ranou dospělost se všemi intenzivními láskami, propitými večery i pocity neukotvenosti a opuštění a hledáním sama sebe.

Brutalita v croptopu (Knocked Loose & Deafheaven)

Marek Hadrbolec 21.02.2024

„I wanna to see all of you stage dive!“ Bryan Garris dává povel a mosheři se sápou na půlkruhové pódium, jen aby na jeho druhé straně přistáli do propletence hlav,…

Řev tříští mramor (Napalm Death)

Kryštof Kočtář 15.02.2024

Agresivní diktát prokládaly milé pauzy, kdy Barney Greenway přítomné vzýval k odmítnutí nenávisti ve prospěch solidarity či hledal majitele nalezeného mobilu.

Cit pro pochmurnost (Of the Wand And the Moon)

Kryštof Kočtář 07.02.2024

Kim Larsen z Of the Wand & the Moon přiznaně kráčí po cestě, kterou vyšlapal legendární projekt Death in June. Někdy je tento krok jistý, jindy méně...

Večer střízlivého hardcore-punku (Magnitude & co.)

Marek Hadrbolec 07.02.2024

„Praha je asi moje nejoblíbenější město v Evropě,“ deklaruje Russell Bussey, zatímco neúnavně poskakuje po pódiu a bez ustání burcuje publikum k větší aktivitě.

Architekti metalcoru (Architects & co.)

Timon Láska 06.02.2024

Do Prahy si Architects kromě zvukově i rytmicky vyšperkovaného, více než devadesátiminutového vystoupení přivezli také spektakulární vizuální doprovod.

Slow travel CTM 2024

Andrea Bodnárová 04.02.2024

Fronta u Betonhalle je úctyhodná a uvnitř je téměř nedýchatelno. CTM otevírají Moundabout, dva týpci, co zpívají o mrtvolách v rašeliništích.

Přivolat Bestii ohněm (Mörghuul)

Marek Hadrbolec 04.02.2024

Podium zdobí dva obrácené kříže a čtveřice svíček. Dav lidí pod ním netrpělivě vyhlíží příchod Bestie...

Nejlepší texty Full Moonu 2023: Já na Brno, Brno na mě

Jakub Zbořil 31.01.2024

První koncerty jsem viděl v dnes už zaniklém klubu Boro koncem střední školy. Tehdy jsem neměl tušení, že taková podzemnická scéna v Česku vůbec existuje... Scéna - Brno!

Eurosonic Noorgerslag 2024: Takhle by to šlo

Jakub Béreš, Michal Pařízek 31.01.2024

Největší evropský showcase festival a konference je pravidelně prvním místem v novém roce, kde se potkávají hudební profesionálové – od bookerů největších festivalů po zástupce malých nezávislých kapel i médií.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace