Živé kino Praha zve do střižen

Živé kino Praha zve na dokončované novinky českého dokumentárního filmu. Všechny snímky se dočkají premiéry na 25. dokumentární Ji.hlavě. Živé kino Praha začíná v pondělí 30. srpna. Akce každoročně upozorňuje na Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, jehož jubilejní pětadvacátý ročník proběhne letos 26. až 31. října. Živé kino nabízí tradičně to nejnovější z českého filmového dokumentu, a opět jde o filmy, které jsou těsně před dokončením a své premiéry se dočkají právě na podzimní Ji.hlavě. Promítat se bude na neobvyklých místech, jako třeba u režisérů doma. Vstup na projekce je zdarma. Vstupenky se rezervují přes SMS a počet míst je omezený.

A co má Živé kino Praha letos na programu? Pět promítání během dvou týdnů. Akci zahájí snímek Náš očistec filmaře Martina Ježka. „Film je inspirovaný krajinou a dílem Jakuba Demla, básníka a kněze. Vzdává mu svým způsobem poctu. Výchozím bodem bylo naše setkání s texty ze souboru Tanec smrti, které se smrti různě dotýkají. Oslavují ji, stejně jako si uvědomují úzkost, která s ní souvisí. Je to ale úzkost, bez níž by nebyla ani radost života,“ přibližuje film Ježek a dodává: „Jde o trojjediný triptych v simultánní projekci ze tří šestnáctimilimetrových projektorů.“ Zamyšlení nad zdejší politickou krajinou nabídne film Hlasy pro prezidenta aneb Pokus o kontrarevoluci režiséra Martina Kohouta. „Film zachycuje společenské a politické dění před prezidentskými volbami 2018,“ popisuje režisér. „A zamýšlí se přitom nad obecnějšími důvody toho, proč po třech desetiletích od listopadu 1989 volíme představitele, kteří se vymezují proti ideálům, na nichž naše demokracie vznikala.“ Kohout se ve své filmové analýze opírá o výpovědi intelektuálů, politiků a dalších osobností veřejného života, ale i „obyčejných lidí“. „O význam odkazu sametové revoluce se tak střetnou ti, kdo mluví o ideálech demokracie, o morálce, osvětě a individuální odpovědnosti, s těmi, kdo mluví o nízkých důchodech, mzdách, rozkradeném státě a ztrátě vlastní důstojnosti,“ uzavírá režisér.

Živé kino nabídne také animovaný dokument Milý tati režisérky Diany Cam Van Nguyen, jejíž předchozí studentské filmy Malá nebo Spolu sami zazářily na domácích i zahraničních festivalech. „Film Milý tati je založený na dopisech, které mi napsal můj táta v letech 2004 až 2005, když byl rok ve vazební věznici Plzeň-Bory. Dopisy jsou plné lásky, která jako by se vytratila… Jako dospělá dcera mu tak na dopisy odpovídám a reflektuji náš vztah,“ přibližuje snímek režisérka. Dokumentarista Jan Látal pak pozve diváky do světa stárnoucího písničkáře Jana Nedvěda. Film Tahle doba není pro nás sleduje populárního hudebníka na jeho možná posledním turné. Ani letos nebude chybět přehlídka My Street Films, která představí kurátorský výběr krátkých dokumentů od začínajících nebo amatérských filmařů.

Co nabídne pětadvacátá dokumentární Ji.hlava? „Věříme, že se na podzim opět potkáme v ji.hlavských kinosálech a oslavíme jubilejní ročník festivalu,“ říká ředitel Marek Hovorka. „Půjde o unikátní ročník, ve kterém spojíme fyzickou a digitální podobu. Loni se totiž ukázalo, že existuje velké množství diváků, kteří do Jihlavy z různých důvodů nemohou přijet, ale výrazné současné dokumentární filmy je zajímají. Proto chceme, aby digitální verze zůstala pevnou součástí festivalu, což odpovídá i současným trendům v zahraničí. Fyzický festival ale zůstává nadále středem, na který vše ostatní navazuje,“ dodává Hovorka. I letos je prodej akreditací na Ji.hlavu spojen s dobročinností. Z každé akreditace zakoupené do 31. srpna věnuje festival 50 Kč na obnovu tornádem zničené Základní školy Hrušky. Za akreditaci, která nyní vyjde na zvýhodněných 650 korun, je možné zaplatit i více. Vše nad 600 korun poputuje na konto sbírky.

Novinkou letošního festivalového ročníku je Cena za nejlepší dokumentární knihu. „Ji.hlava tradičně zkoumá dokumentární východiska nejen ve filmech, ale i v rozhlasové tvorbě, počítačových hrách, virtuální realitě nebo divadelních projektech. Od letošního roku se zaměřujeme rovněž na literaturu, která má silný dokumentární náboj a přispívá jak k reflexi doby, tak k přemýšlení o minulosti,“ vysvětluje vznik ceny Hovorka. Ze tří stovek přihlášených knih bylo vybráno třicet nejlepších, a z nich teď odborná komise vybírá deset finalistů.