

Preview: Le Guess Who? 2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.


Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.


Víc než cokoliv jiného si na Monkey Week uvědomuju radost, živost a opravdovou hloubku pocitů, se kterými místní do všeho jdou.



Pro přátelskou, ale zároveň tvůrčí atmosféru, pro útulné prostory, ve kterých se odehrává, i pro výběr kapel, který v rámci showcase přehlídek téměř nemá konkurenci. Proto.



Ivanov vyjádřil přání, aby ta hodina a půl pro nás byla jako výlet do jiného vesmíru...



Sehraná parta etablovaných belgických muzikantů svému vystoupení možná nevědomky nadělila jakýsi rodinný rozměr. Warhaus uhranuli vyprodanou Lucernu.


Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.


Když jsem zamířila ke svému stolku, potkal mě povědomý úsměv – tanečník Filip Staněk držel v rukou dvě lahve a nabízel bílé nebo červené.



Slovenský festival Tanečno skrze lekce, diskuze a představení zprostředkoval spoustu zkušeností a zábavy jak profesionálním tanečníkům, tak nezasvěceným divákům.



Romeo a Julie a Radiohead. Renomovaný choreograf Edward Clug pomocí současného tance vystihuje křehkou tragédii spojením dvou zásadních kulturních fenoménů.



Knih, filmů a playlistů už máme dost, pojďme se inspirovat k pohybu. Don’t let coronavirus stop your groove.



„Grime vládne všem,“ tvrdíme v aktuálním Full Moonu, což možná platí pro Velkou Británii, ale v Česku vládnou kytarovky.



Ve Full Moonu pravidelně překračujeme hranice jednotlivých uměleckých disciplin, v rámci výběru toho nejlepšího z loňského tištěného magazínu vybírám velký text věnovaný tanci.



Murphyho repertoár překypuje zajímavými hudebními řešeními a výpravami do různých hudebních žánrů, ale tentokrát mu trochu chyběla šťáva.



Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...



Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.



Neneh Cherry, Loyle Carner a Suede. Závěrečný den festivalu pro lidi, kteří opravdu poslouchají hudbu.



Když nemáš ani svetry, ani kamarády, je velmi pravděpodobné, že uvízneš v gastro-obchodní festivalové zóně.



Žádné strakaté blízkovýchodní hadry, květinové věnce a potřpytkovaná těla. Mentální lázně, vizuální detox a hudební poklady.



Rozvážný folkový vyprávěč Vile v dnešním uspěchaném světě pestrých instragramových obrázků opravdu působí jako mimozemšťan...