

Omamnými bylinkami vyvoněná potní chýše (Fadex)
Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.


Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.


Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.



Máliková se ráda oddává experimentování s vybavením a o drum machines dokáže vyprávět se zapálením jako málokdo.



Sub Focus nastoupí, potřese Bifidovi rukou a vypálí Rock It v double dropu s Take You Higher od Wilkinsona, synergické double dropy padají jeden za druhým téměř bez ustání.



Bludiště zvuků a světel, paprsky a plochy křižující prostor, pohled do neznáma a fascinace nalezeným. Objevování, kreativita, posouvání toho, co chápeme pod taneční hudbou.


Billie vypálí největší hitovku hned zkraje, dívky ještě mladší než zpěvačka vřeští, až přehluší soundsystém – divím se, že zapomenou na breakdown v půlce písničky.
Z původní touhy tančit vytepala internetovou personu, která se čím dál častěji manifestuje v českých i berlínských klubech v podobě techno divošky z východu.
Na větrné hůrce mě vítají kravičky, kolíky přístřešku raději zarazím pořádně hluboko - „Dneska hrajou nejlepší kapely, jdem!“ Omyl, každý den hrajou nejlepší kapely.
Nakolik nás vězní a omezuje touha po autentičnosti, po vyhraných muzikantech a živých kapelách. Není to nakonec příliš konzervativní požadavek? Sónar Barcelona 2018, část první.
Mezi dronové tóny steel kytary se odnikud zjevují hardcorové sypačky, nejvýrazněji paří chlapec se svým otcem, "Last year we had a circle pit!" a je vymalováno i s dětmi.
Takhle nějak asi vypadali The Dillinger Escape Plan, když začínali. Surová, nevybouřená energie nahrazuje obsah myslí paralyzujícím hlukem.
Jedná se o všehochuť, která baletními krůčky i polkovým dupákem obtančí neurofunkové stereotypy a... Vydávat dramenbejzová alba je blbost.
„Sme dva kytaristi, Matěj a Matěj, a nemáme s kym hrát...“ - „Tak to mi řikej Libuše, poněvadž vidim vaši budoucnost..."
Rozvrčená zviřátka se napila drinku namíchaného z vermutu Bohemian (čti tuzemáku) a třikrát distortionovaného ginu Rene LaVice a teď je pálí tlamičky.
„Bude hrát remix Adele?“ „A bude hrát to, co zní jako Cry Me a River?“ „Všechno bude!“ Prokletí adventu – přátelská nálada, vánoční večírky...
Organizace dramových mejdanů v Křižíkových pavilonech dosáhla svého vrcholu, tanečníci i djs jsou nadšení a Facebook zaplavila videa se srdíčky.
Zapomeňte na UHO dědků z The Prodigy, takhle se dělá dnešní elektronické album.
Roxy o týden později – wall of death přes celý klub. Tohle teda moc nepřipomíná popis taneční hudby. The Qemists a všeobjímající mosh.
Landart je umění v přírodě, umění mimo galerii. Instaváženým hipsterstvem z Prahy prochází příslušníci nahé společnosti. Zhasnem LEDky, trsáme pod hvězdami.