Sub Focus – kdo chodí na starý djs?

Bifidus Aktif zahřívá dav, já se ale prozatím chladím Skinny Bitch. Mohl by pouštět větší pekla, říkám si, Bifidus se ale své role ujímá zodpovědně, nehraje si na hvězdu a předvádí solidní warm-up set. Trochu opomíjená dj disciplína, jejímž záměrem je vyhnout se očekávatelným hitovkám, vybírat spíše méně hrané tracky, a přitom rozproudit krev v žilách. Headliner pak přebírá klub připravený, ale nevyskákaný, a může rovnou rozjet parádu. Díky, Bifide.

Sub Focus nastoupí, potřese Bifidovi rukou a vypálí Rock It v double dropu s Take You Higher od Wilkinsona. Žádné experimentování, žádné rovné beaty, Sub Focus hned zkraje hraje, co se od něj žádá, synergické double dropy padají jeden za druhým téměř bez ustání. Taneční d’n’b začátku minulé dekády – mimochodem, eponymní album zraje jak víno – na chvilku prořízne nový Solar System, jinak se ale držíme spíš v historii.

Devadesátiminutový set vybízí k pauze uprostřed, během které si prohlédnu publikum. Změnilo se, nebo jsem se změnil já? Stárnu, když nemám trpělivost se skoulovaným týpkem, co mu sloužím jako pevný bod vesmíru a boxovací pytel v jednom? „Já že nic nedělám?!“ Na tenhle bar jsme neměli chodit. Vousáč barmanku nejdřív hrotí a když ho pošle do prdele, tak ji začne balit. Naštěstí se ho ujmou o trochu méně nafrčení kamarádi a my si můžeme užít pivka. „Do jednorázovejch kelímků už točej snad jen v Lucerně, ne?“ Nevím, obsah odpovídá formě. Cestou nahoru jsme svědky proměny – stánek s Roxy merchem padl za oběť kabátům a je z něj provizorní šatna. „Balíme to nahoře mezi hrdličkama,“ u stolků se jen cvrliká, bylinky už asi nejsou v módě, kdo chce něco silnějšího, vystojí si frontu na kabinku.

Od desky Torus (2013) Sub Focus produkci moc nedal s jedním, dvěma singly za rok, teď se ale může radovat. Dimension před pár lety začal měnit tvář mainstreamového d’n’b a výsledkem je méně ukňouraných vokálů, zato více synťáků a rozverných breakbeatů. Styl, který Sub Focuse před lety proslavil, je opět trendy a on se chopil příležitosti a úspěšně vydává jak s Dimensionem, tak Wilkinsonem. Výsledkem je věkově diverzní publikum, mladá krev v crop topech, stará krev v crop topech, vepředu se vlní a vzadu mačkají, některé věci se nemění.

V druhé půlce Sub Focus reprezentuje současný zvuk Ram Records a občas z rukávu vytáhne eso v podobě deepové nebo neuro klasiky, která do jinak odlehčeného setu dopadne s pořádnou rázovou vlnou. Přesto se nedokážu zbavit pocitu, že Roxy nedopřává plnou pozornost – hraje dobře, ale mohl by hrát skvěle. I tak jde o kvalitní a inspirativní set, léta za mixem se nezapřou.

Světla zhasnou a dvojka Volume Plus a Halbax přináší do Roxy trochu Žižkova. Po hvězdě set střídavé kvality, nevím, co tam dělaj, a vypadá to, že oni občas taky ne, ale když už se chytnou, jedou mordy. Obecenstvo se redukuje na půlku a já se konečně cítím přirozeně. Ne, ještě jsem nezestárl, ani dramové akce se nemění, jen jsem si odvykl chodit na mainstream.

Doufám, že vystoupení v Praze předchází nové desce. Scéna je na ni připravena a Sub Focus ukazuje, že na to pořád má jako producent, i jako dj.