

Dobrodružství na hranici atmosféry (Izanasz)
Jan Palatý neboli Izanasz se zjevil takříkajíc odnikud a okamžitě se etabloval coby jedna z nejzajímavějších osobností zdejší ambientní scény.


Jan Palatý neboli Izanasz se zjevil takříkajíc odnikud a okamžitě se etabloval coby jedna z nejzajímavějších osobností zdejší ambientní scény.


Stále největší hvězda shock rocku vydala novou desku – a to vždy znamená i český koncert. Počítá je ještě někdo?



Od evropské premiéry Přízraku (který poprvé viděli diváci na Sundance) si v Karlových Varech hodně slibovali. V našich řadách zavládla okolo všeobecně polarizujícího filmu shoda – poněkud nenávistná.



Obraz uprchlické krize coby záminky pro utahování šroubů, ale taky okázalé podobenství dávající na odiv svůj vysoký rozpočet. Kornél Mundruczó a jeho film z letošní soutěže v Cannes.



Žádný jiný český film neměl v poslední době takový ohlas, žádný jiný soutěžní dokument nebyl ve Varech uveden ve Velkém sále. Až portrét mamánka a taky nácka Dalibora.


Tento film už rakouský dokumentarista Michael Glawogger nedokončil – a z jeho „bezhlavého“ cestopisu se stal svým způsobem testament.


Bleskově stoupající hvězdy americké extrémní scény míří na trutnovské Bojiště. Grindcore a mnohem víc.



Křižáček bere ztečí soutěž karlovarského festivalu. Nespěchá, rozjímá. Rozhovor s režisérem.
Láska, smrt, chcaní, tam bylo prostě všechno. Jestli měl pátek smutný oči zkušený výčepní z pajzlu U Fandy, rychlej vzestup a pomalej pád do panoptika...
Relativita festivalového času: jedna fronta na malé pivo a velký rum může trvat déle než set Sheevy Yogy, i když vaše žena bojuje sebevíc...
Midi Lidi rádi vaří, to se dávno ví, ale Bonus v tom má jasno - nežerte vepřový, Aláh vás vidí! Mary C to s beaty vždycky sluší.
Osmá část polemického kroužky metalových podučitelek přináší všechno, co má tematická hudba nabízet: Boha, Ďábla, převozníka i sadu démonů...
Aktuální díl seriozního antikritického kroužku Metla tentokrát zametal v říši pohádek, ale taky mezi kurvami.
Aktuální díl postmetalového diskuzního kroužku se odehrává převážně v postlese: akvabely, houby, rum, nakažené laně, válka.
Metla coby kritické kolečko uklízeček mladých, starších i postarších, ale stále pevně příčetných, bylo tentokrát obohaceno o nová jména...
-pop naruby, kterému nepomůžou ani známé ksichty. Je to tak sladké a tupé, že už po dokoukání si na tu pop-vrchovou úpravu nevzpomeneš. Odplata ženského plémě?
Tuzemskou scénu zastupuje pán kladiva František Štorm, nášivky na koulích thrashové klasiky Metallica a Slayer, taky tu máme gumové Pain, citlivé Touché Amore a tísnivé Phantom Winter.
Barevné odstíny za těch pár let potemněly, smích oba hudebníky a – jak často zdůrazňují – přátele přešel. Nerissimo je italským slovem pro černočernou čerň.
Hudba, zázemí, strašidla, mezinárodní publikum, kasematy, zpívající prodavači nudlí, čím dál více alternativně (ne)metalových formací. Bolesti byly, jsou a budou...
Vyberte důvod nahlášení a dopište zprávu pro moderátory.