Dionýsova pomsta (Khirki)
Neříkejte mi, že na tohle by lidi odkojení Petiškovými Starými řeckými bájemi a pověstmi nepřišli!
Obscure Sphinx: Chyba je nejlepší skladatel
Prorokovala se jim zářná budoucnost, jenomže pak se na osm let odmlčeli. S jejich letošním návratem tedy vyvstala spousta otázek.
Ty nejlepší stěny smrti (Brutal Assault 2025)
Vzrostl podíl kapel, které buď staví na titánských riffech, anebo fandom v kotli ženou proti sobě. Podívali jsme se na ty nejzajímavější z nich.
Temnota opalizuje (Brutal Assault 2025)
Široký hradební příkop byl smrtící past před dvě stě padesáti lety a je jí dodnes; rozpálené režné zdivo, asfalt a zdupaná tráva leží, kam oko dohlédne.
1914: Krev, smrt a utrpení
Členové 1914 vystupují pod smyšlenými identitami vojáků, včetně služebního zařazení. Rozhovor.
Czech Metal Studies: Metal se dá zkoumat
Přibližně hodinový blok se na Brutal Assault setkal s poměrně živým zájmem, přestože byl prostor vydýchaný už kolem jedné odpoledne. Rozhovor.
Red Fang: Pivo a bulšit
Parta ochmelků převrtá spousty vypitých piksel od piva na zbraně a brnění, aby srovnala účty s protivnými fantazáky, načež utrží jak černý rytíř v Monty Pythonovi a Svatém grálu spousty „povrchových zranění“.
Kick 'em in the teeth! (Brutal Assault 2024)
Došlo i na speciální sety, nejpodivnější booking v historii festivalu a Apaččin odkaz. Směle do finále!
Nakopat do vajec (Brutal Assault 2024)
Poslední písní je samozřejmě předělávka I Want to Know What Love Is a namísto bizarnosti jsme dojatí. Objímačky kazí akorát Deathstars hned vedle, strašně zestárli, byť v tomhle žánru postačí jen pár let.
Make moshpits great again! (Brutal Assault 2024)
Potřebuju Apačku, ta by zvládla civilně vtáhnout do děje a přenést ty barvy lásky, co nás pohltily. Nezlob se, ale tenhle barevný set byl mimo kategorie a já moc nemám slov, jen slzy.
Devastující zkušenost (Brutal Assault 2024)
První den festivalu sepisuje moudrej a drzej, chlápek a fracek, rozmýšlivé protéká zdivočelé. Jistoty, překvápka, spory a shody.
Cash Savage: To, že jsem žena, neznamená, že jsem máslo
V diáři australských The Last Drinks, kteří jsou známí divokými koncerty, jsou tři neobvyklé tuzemské štace. Rychlé otázky a ještě rychlejší odpovědi Cash Savage.
Spolek vyšeptalých thrashových důchodců (Voivod)
Voivod na rozdíl od jiných thrashovek nemůžou hrát na retro feeling: klasici hard sci-fi, z jejichž odkazu vycházejí texty i vizuál kapely, cool asi nikdy nebudou.
Alegorie svobody Edgar's Hair
Proč je ze stonerové psychedelie cítit zármutek Sigur Rós? Co když moře ty zhulené nizozemskýé elfy opravdu volá domů, do Leidenu a Rotterdamu?
Metla #09: čertovské žerty a bodláky lepší růží
Co může metal zachránit před neodvratnou záhubou? Samozřejmě humor. A proto se vrací Metla. Čtyři klipy, čtyři uklizečky. A hodnoticí škála od prokletí po pět bodů.
Metla #08: Rvačka. Rána do hlavy. Tečka.
Osmá část polemického kroužky metalových podučitelek přináší všechno, co má tematická hudba nabízet: Boha, Ďábla, převozníka i sadu démonů...
Metla #07: Dá si někdo párek s lebkou?
Aktuální díl seriozního antikritického kroužku Metla tentokrát zametal v říši pohádek, ale taky mezi kurvami.
Metla #06: Předvánoční neklid
Holky si vzaly vánoční čepce a paličky a začaly tlouct do stolů, kde se mrskal Zeus, telelila SubRosa, mrcasili Torche, úpěli Korn a držkovali Are You Local?
Metla #05: Krmelce vzhůru nohama se zfetovanýma srnama
Aktuální díl postmetalového diskuzního kroužku se odehrává převážně v postlese: akvabely, houby, rum, nakažené laně, válka.