Sofistikovaný, tanečně laděný dark fusion s moderním berlínským zvukem zažíjete v Kabinetu múz v rámci série FACE brňenského Jazz Festu.
KUF je berlínské trio, které staví hudbu na hlasech, i když zpěvák na pódiu chybí. Klávesista Tom Schneider v reálném čase manipuluje nahranými vokály, zatímco basista Valentin Link a bubeník Hendrik Havekost tvoří rytmickou sekci inspirovanou dirty funkem a R&B. Sofistikovaný, tanečně laděný dark fusion zažijete posledního března v Kabinetu múz v rámci série FACE brňenského Jazz Festu.
Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Valentin: Asi myšlenka hrát elektronickou hudbu v jazzovém triu. Plus jsem hodně poslouchal interprety z Brainfeederu, jako jsou Flying Lotus a Thundercat, taky jména Mr. Oizo, Squarepusher a D'Angelo, a dost hiphopových kapel, The Roots, Guru, J Dillu, abych uvedl pár příkladů.
Tom: Když spolu improvizujeme jako kapela, vznikají chvíle, které nám otevírají nové cesty. Skvělé na tom je, že okamžitě sdílíte společnou inspiraci. Podobně se to děje, když společně posloucháte hudbu jako kapela.
Hendrik: Sebevyjádření.
Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Valentin: Rád vařím a zahradničím. Trávit čas a pracovat na zahradě je ideální způsob, jak vypnout myšlenky a pročistit si hlavu.
Hendrik: Rád chodím na procházky.
Tom: Mimo hudbu moc nedělám – občas čtu.
Co je nejhoršího na hraní v kapele?
Hendrik: Můžete být kreativní, ale někdy musíte být demokratičtí při rozhodování o tvůrčích záležitostech.
Valentin: Nejhorší na hraní s ostatními je, že nemůžete předvídat, co se stane, a nemůžete kontrolovat proces, takže musíte důvěřovat tomu, co z kapely vzejde. A to je zároveň to nejlepší.
Tom: Dohodnout se na mnoha nemuzikálních věcech, často na malých detailech, může být někdy náročné. Obzvlášť když se nevidíte často.
Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
Valentin: Internet.
Tom: Internet, rozhodně. Někdy stačí, když někdo kouká na svůj smartphone.
Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Valentin: Česká piva a italská jídla.
Tom: Káva.
Hendrik: Voda.
Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Valentin: Myslím, že práce na vlastním soundu zabírá nejvíce času a peněz. To zahrnuje zkoušení, hledání nových zvuků na nástrojích, které už mám, a hledání nových nástrojů, abych rozšířil spektrum zvuků, které můžu produkovat.
Tom: Přemýšlení o detailech a řešení problémů při nových produkcích zabírá hodně času. Ale je kolem toho i spousta dalších věcí, organizování koncertů, zkoušky, promo.
Jak byste charakterizovali současný svět ve třech větách?
Valentin: Tahle otázka je příliš složitá! Ale co mě napadne jako první, je slavný citát: „Dvě věci jsou nekonečné, vesmír a lidská hloupost, a co se vesmíru týče, nejsem si ještě úplně jistý.“ (Albert Einstein)
Zakládající člen festivalového týmu v rozhovoru prozrazuje, které koncerty ho v posledních letech nadchly, proč dnes raději kupuje desky než obchází bary, kde hledá klid od každodenního ruchu a jaká hudba mu právě teď vyhovuje.
S populárním fanouškovským aktem přišli na sklonku sedmdesátých let v NHL v coloradském Denveru. Takže bychom správně měli říkat coloradská vlna, ale uznávám, že se to asi nechytne.
Garáž, obejvák, parta projektů, zázemí a přístav. Strastiplná cesta domů a základní tázání — co stojí za pozornost, proč a pro koho něco dnes dělat? V roce 2025 se výrazně rozrostla základna projektů a releasů. Řada z nich přišla jako debuty nebo vůbec první výstup pod střechou /|\.
Kapela, která vznikla po raných hudebních pokusech v době soundcloudového rapu, se rychle vydala vlastním směrem a dnes patří mezi výrazné jména moderního bedroom popu.
Po sérii releasů a turné napříč kontinentem dorazí už tento víkend na Obrfest do brněnských Obřan.
„Obyčejné lesby tvořící neobyčejnou hudbu“ – motto, které najdete hned na jejich Bandcampu, trefně vystihuje jejich syrovost, autenticitu i nekompromisní kreativní přístup.