Články / Rozhovory

Aneta Jochim, Petra Kašparová (Místo pro pět): Náš vzor jsou Tiny Desk koncerty

Aneta Jochim, Petra Kašparová (Místo pro pět): Náš vzor jsou Tiny Desk koncerty

Jarmo Diehl | Články / Rozhovory | 23.11.2020

Koncertní série, kterou inspirovala tíha izolace během první vlny pandemie a pět retro židlí ze starého kinosálu. Aneta Jochim a Petra Kašparová se svým projektem Místo pro pět přináší do pokojíčků koncerty oblíbených domácích hudebníků a jak už název vypovídá, publikum tvoří vždy jen pět posluchačů. Na kontě mají zatím vystoupení Davida Pomahače, Adriana T. Bella a jeho ženy Biancy nebo Zrní. Co chystají dál? Za pár dní třeba Bára Zmekovou! A co pak?

Jak vás napadly bytové koncerty? Korona to do jisté míry vymyslela sama, ale nabízí se vzpomínka na tenhle formát za minulého politického zřízení. A poslední dekáda zase přinesla bytové koncerty coby spešl event pro malou skupinu lidí, který se dá uspořádat u jakéhokoliv fanouška, který si to tzv. zaplatí, což je komunitní model nebo sousedská slavnost svého druhu. Jakou DNA má Místo pro pět?

Petra: S Anetou se obě pohybujeme v prostředí živé kultury a už jarní omezení na nás silně dopadly. Hlavně emočně, psychicky to ustát bylo náročný. Volnej čas jsme spolu trávily venku s vínem v ruce a přemýšlely, jak se pohnout z místa. Streamy koncertů dělal kdekdo a my si řekly, že nejvíc nám chybí kontakt mezi divákem a interpretem, že tohle nějak zprostředkovat divákům u obrazovky by nám dávalo smysl. Tak se v období pomalého uvolňování opatření zrodil koncept koncertu pro pár diváků v bytě a nekonečně mnoho diváků u obrazovek. Interpret nehraje do prázdna a divák u počítače je součástí atmosféry, virtuální interakce. Zvolit místo potom bylo snadný. Hrát pro prázdný klub musí být těžký, zatímco odehrát v malém, ale plném bytě pro pár nadšených diváků, to je příjemný a dost unikátní zážitek. Je to koncept, který funguje v dnešní podivné době, a zároveň mu věříme i dlouhodobě. Ačkoliv aktuálně jsme samozřejmě v situaci, kdy pět sedaček pro diváky zůstává volných. To se, doufáme, zase brzy změní.

Titulní fotografie vašeho projektu zabírá opravdu klasickou kinosedačku - to ji opravdu vozíte po bytech? A kde jste ji vzali, těm už odzvonilo, ne?

Aneta: No jasně, bez sedaček to nejde. Koncerty probíhají v různých bytech po celé Praze, takže kinosedačky musíme pokaždé stěhovat na jinou lokaci. Staly se symbolem a základem celého konceptu, bez nich by to nebylo Místo pro pět. Ale už se nám stalo, že jsme je nemohly pronést do jednoho bytu, takže jsme je prostě rozmontovali před domem a zase dali dohromady, když jsme je dostali dovnitř. I když teď nemůžou být na koncertě diváci, sedačky tam musí být vždycky.

Koupily jsme je během karantény a jeden večer, když jsme na nich s Petrou seděly u mě v bytě, nás napadlo, že přece "takhle" to dřív v 70. nebo 80. letech fungovalo. Třeba bytové divadlo za normalizace apod. Vzpomínám si, že mi můj táta vždycky vyprávěl historky, jak se společně s kamarády na škole scházeli tajně doma u toho, kdo měl piano, kytaru nebo gramofon, a organizovali v pokoji soukromé koncerty a poslechy desek, které někdo tajně přivezl ze Západu, protože nemohli jinak.

Máte za sebou koncerty Zrní, Davida Pomahače, Adriana T. Bella a Sun + Dead. Který měl největší sukces a který se líbil nejvíc vám?

Petra: Divácky nejúspěšnější byl náš první koncert s kapelou Zrní. Měli jsme spoustu skvělých reakcí. Kapela hrála po dlouhé době opět před diváky, byla nadšená a diváci taky. Euforie byla všudypřítomná. Ačkoliv nás první stream stál nejvíc nervů, byla to naše premiéra, hlavně co se technické přípravy týká, bylo super po měsících klidu opět organizovat živý koncert. Naše produkční "já" zaplesalo.

Tohle je možné dělat jen s kvalitním technickým backgroundem, kdo se na něm podílí?

Petra: Už od prvního streamu jsme si vytvořili kvalitní team. Máme skvělý kluky na zvuk a streamování a s každým dalším koncertem vychytáváme chyby a snažíme se posouvat. Víme, že se můžeme ještě hodně zlepšovat, ale je to taky o financích. Tenhle projekt se rodí z nuly a my věříme, že postupně získáme partnery a tím i prostor technicky se zlepšovat. Našim vzorem jsou skvělé hudební sessions od NPR Tiny Desk Concerts.

Podle čeho vybíráte vhodné kapely? Žánrově je to příjemně rozstřelené, chcete se dostat k různým věkovým vrstvám, je to tak?

Obě: Na začátku jsme si daly podmínku, že nás samotné musí interpret nebo kapela bavit! My samy jsme jejich fanoušci, a to je i hnací motor celé naší dramaturgie. Nechceme výběr uzavírat pouze v jednom žánru a stylu, čím větší žánrový rozsah po české hudební scéně bude náš projekt mít, tím blíž bude široké veřejnosti. Cílíme na různorodost: od folku, elektroniky, popu a rapu až po country nebo vážnou hudbu. Program skládáme z interpretů, kteří už mají velkou základnu fanoušků, ale i z hudebníků a kapel, kteří jsou na scéně teprve krátce. Všem teď chybí koncerty, takže když se nám začali sami hudebníci a kapely ozývat s otázkou, zda by si mohli v projektu zahrát, je jasné, že tomu nebude v budoucnu jinak a potřeba hrát tady bude vždycky.

Mediální partnery si asi taky vybíráte na míru. Jsou pro ně výsledná čísla zajímavá? Anebo to berou i coby součást kulturní sféry svého druhu?

Petra: S ohledem na dramaturgii se snažíme i pro každý stream vybírat vhodné mediální partnery. Náš projekt zná zatím malá komunita hudebních fanoušků a mediální partneři jsou pro nás úplný základ, pomáhají nám šířit streamy. Online koncertů je spousta a právě díky dobře zvoleným partnerům se můžeme dostat k divákům, které stream překvapí a ocení jej.

Aneta: Přesně! Díky partnerům a jejich platformám, kde stream vysíláme, se interpret dostane k divákům, kteří by koncert v normální době nenavštívili a daného interpreta nebo kapelu neznají. Když pak čtete ty překvapivé reakce v komentářích typu: "Tuhle kapelu sem vůbec neznal, díky moc za novej objev!" nebo: "Tyjo, vyskočilo to na mě náhodou na facebooku a dal jsem si celej koncert až do konce. Skvělá hudba," je to další důvod k tomu, že to, co děláme, má smysl.

Výsledný počet diváků je pro nás i partnery velmi důležitý, ale nestojí to na něm. Tím, že naše dramaturgie je postavena na výběru známých i méně známých interpretů, počty online diváků se mění každým streamem. Koncept funguje i jako skvělá propagace pro méně známé hudebníky. Chceme upozornit na to, že kultura je těžké době důležitá, ale taky chceme k divákům dostat hudebníky a kapely, kteří jsou teprve na začátku.

Jak dlouho plánujete plánovat? Jste ve spojení s koronavirem, víte, kdy bude vakcína? A co po ní, je to dočasný formát?

Petra: Ha, no aktuálně nepolevujeme a plánujeme streamy i pro pět prázdných sedaček. Je to smutná situace, ale věříme, že se brzy změní. Koncerty pro pět lidí přeci jen i dneska nejsou tak nereálná představa. Jinak jsme ale optimistky, jak jinak. Vidíme to tak, že se příští rok klubová scéna zase rozjede, ale náš projekt tu bude dál. Protože kdo by nechtěl zažít koncert svýho oblíbenýho interpreta v bytě a být jedním z pěti vyvolených? A která kapela by si nechtěla zahrát v takhle jedinečným prostředí a vytrhnout se na chvíli z konceptu hraní po klubech a halách?

Info

Místo pro pět: online bytové koncerty
fb projektu, YouTube kanál

Místo pro pět: Bára Zmeková online bytový koncert
25. 11. 2020 19:30 online
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Code Name Linhart: Rok zkoušíme osm taktů a na koncertování netlačíme

Štěpán Bolf (A.M.180) 25.05.2023

Climatizado a Skupina Štěstí. K těmhle bezmála kultovním západočeským spolkům se aktuálně řadí personálně spříznění noise-countryoví Code Name Linhart.

Petra Ludvíková: Liveurope funguje jako hudební komunita

redakce 23.05.2023

Dvoudenní festival Liveurope představí mnoho zajímavých hudebních projektů, například srbskou indiepopovou formaci Koikoi, slovinskou rapperku Sahareyu nebo francouzské Kid Return.

Ira Mimosa: Sny mě hladí po rukou

Adéla Polka 26.04.2023

Ira Mimosa vyzařuje křehkou a éterickou energii s citem pro detail a jemné kontury, což se promítá nejen do její hudby, ale do textů.

Dušan Vlk: Vybral som si život

Jonáš Sudakov 11.04.2023

Ve Full Moon #144 vyšla pochybením redakce nehotová, neautorizovaná verze rozhovoru s Dušanem Vlkem, zde uvádíme tu finální. Samozřejmě s velikou omluvou!

Bára Netopilová (KUMST): Tenhle proces nikdy nekončí

Adéla Polka 04.04.2023

Během měsíce dubna a května se na KUMSTu mihnou lidi, kteří nějakým způsobem ovlivňují veřejné vnímání hudby a budou sdílet své zkušenosti.

Cécile Da Costa (Tanec s uměním): Dát lidem prostor k tvorbě

Zuzana Malá 20.03.2023

Tanečnice a choreografka Cécile Da Costa konfrontuje diváka v rámci uměleckého cyklu Tanec s uměním cestou pohybu a tance, čtěte rozhovor nejen o tanci.

Jamie Stewart (Xiu Xiu): Téma je z podstaty znepokojující

Štěpán Bolf (A.M.180) 03.03.2023

Na nové desce se věnují skutečným i fiktivním příběhům postav, které zažívají různé podoby fyzického či psychického násilí. Rozhovor.

Opus magnum, co ošálí i vzdělané muzikanty aneb surrealistická opera Miroslava Černého Frankenstein očima (hudebních) přátel

redakce 22.02.2023

Je k dostání pouze na vinylu, přičemž něco zbývá i ze stokusové limitky, jejíž součástí je ručně číslovaný a signovaný grafický list od Františka Skály.

Trader: Je to zvláštně upletený svetr vztahů

A.M.180 Collective 16.02.2023

Faktem je, že jde o nenápadně skvělou desku, která se vymyká indie/noise/pop/rockovému průměru nejen made in Scandinavia. A proto - rozhovor, pak na koncert!

Rory Hinchey (Alpha Strategy): Tu sú stále nové kapely

Bianca Krajčovičová 14.02.2023

Štvorčlenné pražské zoskupenie s koreňmi v Kanade prináša do českej undergroundovej scény nostalgický a chaotický zvuk noise/punku či postpunku 80. rokov. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace