Sylvie's Head: Stejná intenzita, různé drogy

Kreativní svoboda na prvním místě. Mladá švédská kapela Sylvie’s Head chce zůstat nekompromisně svá a využít všech možností, které se jí nabízejí. Zpěvák Erik Grahn se připojuje k rozhovoru z Paříže, basista Albin Bureteg a kytarista Hannes Lundström z domácího Göteborgu. Poslední člen, kytarista Victor Högsberg, píše, že se připojí později. Domlouváme se, že začneme bez něj. Bavíme se o inspiracích a vlivech a je čím dál jasnější, že skupinu nejvíc inspirují nekompromisní přístupy a vyhrazení se zařazení do jasné kategorie. I proto se v jejich hudbě žánrově prolínají industriální dub rock, taneční breakbeaty a psychedelický funk. Victor Högsberg nakonec nedorazí. 

Jste mladá kapela, která vzešla z goteborského undergroundu. Jak se hudební tendence z tohoto města propisují do vaší tvorby? 

ERIK: Řekl bych, že v Göteborgu je hodně různých subkultur. Silnou pozici mají indie rock a indie pop. Taky je docela velká noisová scéna. Ale nejsem si jistý, jak do toho zapadáme my. Možná jsme ve své vlastní kategorii. 

ALBIN: Souhlasím s Erikem, že indie rock je pro Göteborg hodně typický. Když jsem se sem přestěhoval, byl to hodně výrazný žánr. My se snažíme dělat něco jiného, a proto nás často zařazují do velké kategorie undergroundu. 

ERIK: V devadesátkách tady bylo hodně kytarových indie kapel a po přelomu století se zase dostala do popředí spíš taneční hudba, která se stala zvukem Göteborgu až do desátých let. Teď je to různorodější. Samozřejmě je tu výrazný i metal, ale ten jde mimo nás. Každý týden je tu rave: jungle, drum’n’bass, UK garage, techno.