Jak zní současný globální folk, když se neutápí ve formální nostalgii? Co je to městský folk a jak funguje v online prostředí?
Ve spolupráci s pražským hudebním vydavatelstvím Genot Centre a ostravským kolektivem Audio Video Bass proběhne v sobotu 1. října v Plato Bauhaus Audiovizuální večer na téma Pod dlažbou je pláž!
Jak zní současný globální folk, když se neutápí ve formální nostalgii? Co je to městský folk a jak funguje v online prostředí? V úvodní části představí Ondřej Lasák (Genot Centre) tři vystupující současné alternativní scény. Co je to městský folk a jak funguje v online prostředí? Nina Pixel zahraje Cenou Vinyla oceněnou kompilaci Liptov. Během rituálního pohřbu konzervativních narativů ji projekcí doplní Adrián Kriška. Organ Tapes rozehraje autotune s kytarou jako globální jazyk, kterému rozumíme všichni. Obrazem doprovodí univerzální městská intimita zachycená na na kameru iPhonu. Asie se stala jejím druhým domovem i východiskem tvorby. Na OKO rozloží Martyyna rigidní struktury emocionalitou lidského hlasu.
Druhá část noci v režii Audio Video Bass se ponese v duchu ruin, které protínají naše životy skrz naskrz. Ruiny zavedených norem, světa před ruskou invazí na Ukrajinu nebo světa před covidem leží všude kolem a pod nimi prosvítá pláž. Rodí se něco nového. Co k tomu může kolektiv autorů v rámci svého bloku sestaveného výhradně z žen říct? V reakci na téma festivalu OKO, vizuální zprávu „Future Is Female“ na budově Plato z března 2021 a na výstavní cyklus PLATO „Ó a ach, krása, ruina a strach“ následující: Let’s dance on the ruins – Future is female.
Brigitte Noir je přes den moderátorka denního proudového vysílání na Radiu Wave. V noci střídá občanské jméno za hudební alias a vyráží do klubů nebo do vysílání komunitního Radia Punctum. Její set nabízí kombinaci electra, dark disca, acidu či breakbeatu. Nill Garçon, to je DJka věčně mezi Brnem a Prahou. Tato selektorka z brněnského Vitaminu servíruje house, nu-disco, acid, breaks i ghetto tech. Always exploring the feel-good factor. Teresi je DJka z Prahy, na lokální scéně se pohybuje šestým rokem. Pravidelně hraje v populárních undeground pražských klubech i na lokálních festivalech. Její styl vychází z house, ale ve svých mixech často spojuje více hudebních stylů jako balearic, disco, zlomené beaty až po acid electro.
více o festivalu OKO zde
Vedle scén Národního divadla moravskoslezského se letos bude hrát také v Komenského sadech nebo v chátrajícím komplexu bývalého hotelu Palace, kam se veřejnost běžně nedostane.
Dygl patří k výrazným jménům japonské indie scény. Jejich hudba čerpá z vlivů kapel jako Television nebo Talking Heads, ale zachovává si syrový současný charakter. Spolu s nimi zahrají Střední vlny.
Islandská skladatelka, violoncellistka a zpěvačka dobře ví, že aby mohl zvuk skutečně udeřit, musí mít kolem sebe prostor. Ticho jako místo, kde se obraz učí dýchat. Hildur Guðnadóttir vystoupí na začátku července na slovenském festivalu Pohoda a u té příležitosti je jí věnováno aktuální číslo Full Moonu.
Kytarista Fredrik Rasten a trumpetista Torstein Lavik Larsen vytvářejí zvukové krajiny na pomezí improvizace, ambientu a elektroniky. Jejich hudba staví na prostoru, tichu a jemných detailech, výsledkem je soustředěný a meditativní poslechový zážitek.
Projekt Fragments staví na myšlence skládání hudební i lidské identity z jednotlivých „fragmentů“, které do společného celku přinášejí vystupující i publikum.
Nothing But Thieves se po deseti letech vrátili do Angelic Studios, kde v roce 2015 vzniklo jejich debutové album.