Babau + Richard Hronský

Jediný letní Sonitus uvede dva projekty, které spojuje ochota hravě redefinovat, co je vlastně lidová hudba. Italské duo Babau označuje svůj eklektický styl za postexotiku, Slovák Richard Hronský o sobě mluví jako o ambientním pastýři.

Babau si vychutnávají nejednoznačnost. V jádru jejich zvuku stojí poválečná i soudobá exotica, tedy vyfabulovaný západní obraz cizokrajných lokací, zároveň se nedá opomenout ani vliv hudby čtvrtého světa Jona Hassella a současné digitální scény. Luigi Monteanni a Matteo Pennesi přitom nahlížejí své zdroje kriticky a mluví spíše o aktualizacích: koncepty world music 2.0, hudby pátého světa, digitálního folklóru se už nesnaží o věrnost tradicím, ale o reflexi globální lidové kultury tady a teď.

Výsledná fúze mívá podobu bezbřehého jamu, kde se kategorie rozpouštějí do pohodově radikálních sedimentů. Nechybí technikolorová paleta tropikálií (melodické perkuse, flétnovité motivy, blaho analogových kláves), ty ale doplňuje či přebíjí počítačový sound design a ve vlastní kategorii fungují zmutované vokály. Babau si zakládají na prolínání akustických zdrojů zvuku s elektronikou a analogu s digitálem, což může znamenat třeba používání nástrojů v roli kontrolérů – a samozřejmě to znejisťuje. Křiklavě barevné motivy zní lehce vykloubeně a dohromady vytvářejí zahlcující příval, který je právě tak kritikou jako vyznáním lásky shitpostingu a doomscrollingu – a ve kterém internet není jediná realita.

Zvuková tvorba Richarda Hronského má silný deníkový aspekt. Jeho nahrávky, vydávané na pečlivě kurátorovaných slovenských labelech Warm Winters Ltd. a Mappa, si berou určité životní události, období a emoce jako východiska, ze kterých hudebník abstrahuje do ambientních koláží. Konkrétních momentů se dá rozpoznat málo, důležitější než prezentace osobnosti jsou hlubší pocity a procesy.