Backstage: Jan Běťák

Jan Běťák patří k písničkářům, kteří nespěchají – ani v hudbě, ani ve slovech. V rozhovoru mluví o tom, jak se do jeho písní nenápadně propsala zkušenost se zrychleným světem, proč význam někdy přichází až po slovech, co pro něj znamená pozornost a jakou roli v jeho hudebním příběhu hrají přátelé, spoluhráči i Folkové prázdniny, na jejichž letošním ročníku také vystoupí.

Folkové prázdniny

25/07 18:00 – 01/08různá místa, Náměšť nad Oslavou, Kraj Vysočina

Festival

• Festivaly

Festival

Album Jazykem květin působí jako reakce na „zrychlený svět“. Pamatuješ si moment, kdy se ti tahle tematika začala v písních přirozeně objevovat?
Ta deska nevznikala nijak koncepčně, se záměrem to téma uspěchanosti dnešní doby nějak reflektovat. Spíš se do písní propsalo mimoděk - asi prostě proto, že sám prožívám dost hektický čas a intenzivně zažívám, jak nelehké je té zkratkovitosti, povrchnosti, roztěkanosti dneska vzdorovat. Že je tam ta linka rozpoznatelná, jsem si uvědomil asi až zpětně. 

Hodně pracuješ s obrazností a poetikou: „Konečně vymlácená pravda potkala blázna…“. Jak u tebe vznikají tyhle obrazy? Přichází nejdřív emoce, nebo jazyk?
Je to různé a není to vždycky jednoduché vystopovat. Nicméně vlastně se dost zdráhám ten proces nějak racionalizovat a pojmenovávat. Daleko důležitější než pochopit “jak se to děje”, mi přijde prostě být svědkem toho, “že něco vzniká”.

Každopádně pro mě ale bylo hodně obohacující a vlastně i osvobozující poznání, že význam nemusí vždy předcházet slovu, že to může být i naopak. Že spíš než chtít o něčem napsat, je někdy lepší vyčkávat a učit se otevírat se tomu, co přichází, co samo ”potřebuje ven”. Byť třeba někdy ze začátku úplně nerozumím tomu, co mi to chce říct.