Backstage: Milan Kárník Jakeš
Nová scéna, změny v areálu i láska k nezávislé kultuře. Programový ředitel zve do zákulisí Boskovic.
The Cure to zvládli. Na main stagi jsou doma dekády, zahrát po dojáku trnavského grófa ale stejně nebylo jen tak. „Wednesday break my heart,“ vskutku. Hned v několika směrech.
Dneska to bude krátké, písničky dávno v systému, festivalové turné pokračuje. Na letišti všechno v pořádku, trochu přestavěno a upraveno, ale jinak tzv. při starém. Dojetí i pospolitost. Paťo Nagy a deti včera večer podobně, maličko jiná dynamika než předchozí dvě estrády, ale pořád hutné a silné. Zažít podobná vystoupení na Slovensku je navíc stále přece jen jiná story, zejména na Pohodě vyniknou semknutost i jednota násobně. Zdání? Mimikry? Nemyslím. Michal Kaščák vychoval slovenskou scénu v mnoha směrech, o publiku to platí dvojnásob.
„Zlomilo mi to srdce, ale od toho nakonec srdce máme,“ zazní ve snímku Zavěšení Stuarta Cornfelda. Producent a parťák režisérských hvězd typu Davida Lynche, Guillerma del Tora nebo Bena Stillera je například podepsán po snímky Sloní muž, Moucha nebo Zoolander, bonmoty v kouzelném dokumentu rozhodně nešetří, tenhle v hlavě zůstane dlouho. Havlovo srdce na boční plachtě hlavního pódia Pohody podobné myšlenky jenom živí, trocha sentimentu sem bezesporu patří. Koncerty The Cure nebo Gorillaz potřebnou dávku pohnutí rozhodně přinesly, ale já zůstávám na Planetě rýb. Narozdíl od pána, který stál na Denisově koncertě za mnou a v půlce tracku utrousil: „Ale však to už je také príliš slniečkárske.“ Nemá mieru, viete?
Máte již předplatné?Přihlásit se
Tento článek je zdarma. Pořiďte si předplatné a můžete číst všechny naše články.
Možnost kdykoliv zrušit
