


Hadí sykot (z Varů): Ochota naslouchat
Poslední den svádí k rekapitulaci, soukromému udílení cen a mudrování nad podstatou filmového diváctví.



Poslední den svádí k rekapitulaci, soukromému udílení cen a mudrování nad podstatou filmového diváctví.



„Jsem překvapená, že to vlastně vůbec nebylo blbý,“ zaslechl jsem jednu starší paní glosovat svou diváckou zkušenost při odchodu z malého sálu. Přestože jsem v daný moment cítil opačný sentiment, došlo mi, kolik překvapení a nečekaných filmových zážitků (ať už pozitivních, nebo těch vyloženě otravných) každý ročník festivalu přinese.



Učebna U56 na ZŠ Dukelských hrdinů je téměř prosta spacáků. Mnoho nocležníků a nocležnic se už Varů a filmů nasytilo, jiní plánují až závěrečný víkend a ještě tu nejsou. Přijíždějí jen někteří prezidenti, ale ti asi přespí jinde, ranní fronta na jedinou dostupnou sprchu by jim mohla vadit.



Další den filmového festivalu ve znamení různých rozhovorů a debat nad slédnutými snímky je jedním z benefitů, které na Vás ve Varech čekají po skončení filmu. Na červený koberec postupně přijíždějí delegace k soutěžním filmům.



The Cure to zvládli. Na main stagi jsou doma dekády, zahrát po dojáku trnavského grófa ale stejně nebylo jen tak. „Wednesday break my heart,“ vskutku. Hned v několika směrech.



Můj pobyt na festivalu se překlopil do své druhé poloviny, a to znamená v záplavě intenzivních filmových zážitků jediné: rostoucí pocit únavy a vyčerpání.



Kromě horkých pramenů se na festivalu můžete napájet i emocemi, když máte štěstí a když risknete nějaký ten stres navíc.



Festivalové pokladny hlásí vyprodáno a sehnat lístek je možné snad jen z druhé ruky. Ale to mnohým vůbec nevadí, protože KVIFF nejsou jen filmy, ale také atmosféra a nejeden drink s kamarády.



Upálení mistra Jana Husa přineslo do karlovarských ulic navzdory prodlouženému víkendu nepatrné zklidnění. Pod viditelným povrchem, v ocasech dlouhých front a na thermálských chodbách to ale pořád vře. Každá část festivalové komunity v závislosti na své roli denně něco (ne)dostává, má dáti či dává.



Festivalovou neděli zakryla oblaka, vzduch zhoustl a tlak byl řádně tíživý. Těžko říct, zda za to mohlo jen počasí, nikdy nekončící boj o místa v kinosálech, nebo témata soutěžních snímků, která po celý den diváctvu servírovala jedno drama o dysfunkční rodině za druhým.



Karlovarský filmový festival slaví kulaté 60.výročí a hvězdy z filmového plátna se sjíždějí. Klapka, střih začínáme...



Singl Ordinary World se narodil stejného roku jako já a pamatuju si ho od raného dětství.



Snímek Údolí úsměvů v intenzitě hudby a obrazů odkazující k tradici žánru giallo měl světovou premiéru na festivalu v Benátkách.
Vyberte důvod nahlášení a dopište zprávu pro moderátory.