Carmen Biliardi, Dixiti i Jasnovidec v Punctu

Žižkovské centrum alternativní kultury Punctum – Krásovka ve spolupráci se Stoned To Death Records a 13 syrových představí 10. a 12. června Jasnovidce, Lionel Dixit, Carmen Biliardi a další umělce.

Co se stane, když se do doupěte Nuselského ještěra nakvartýruje Muž Kodiak, společně se nafrčí výluhem z Nepálského jezdce, zapálí se vonné tyčinky a odběr elektřiny ze všech zapojených modulárních synťáků začne ještěrovi dělat starosti jen co rozbalí příští obálku od čezu? V lepším případě z takovéto session může vzniknout nahrávka, která potěší všechny tvrdý heady orientovaný na rituální raw arctic drone s inspirací nalezenou v ilustracích starých verneovek, smrdutého čundráckého ohníčku, oprátky, biče, kotlíku připálených kovbojských fazolích a případně v četbě spisků amerických transcendentalistů. Drahé skřetky (a skřeti), dopněte si kabáty z usně pekari až ke krku, přichází Ještěr z Nuslí a s ním Muž Kodiak, zde spojeni v jedno: v bytost, která tuší, když vy ještě nevíte, v Jasnovidce.

Tento arrival v prostoru Punctum též ještě doplní outsider country ze sfér kumštýřských známý pod jménem Country Sinner, který letos debutoval rovnou na dvojkazetě, na které naleznete jen 72 písniček, a do třetice všeho dobrého vystoupí trio 3C273 feat. Obelisk of Light feat. New Magic Media, jejichž kolaborace bude jistě přinejmenším sférická. A aby bylo dílo zkázy dokonáno, na trakaři přiveze Kobolt svého pána Dunkelbota, který vyjí spíž v Punctu a možná přednese i ze své desky Angerbach.

Popová hvězda Carmen Biliardi se ve své tvorbě zabývá především obecně sdílenými představami o hustotě a neurčitosti a zabarvení používá jako organizační princip – hranice mezi heroickou odpovědností a bezzubým vyčerpáním je tenká a paleta emocí přece tak široká. Akustické nástroje proháněné nespočtem efektů, elektronika a psychedelie, disciplína a improvizace a naléhavost toho, co se nikdy nestalo. Pardubičtí šviháci Lionel Dixit, tedy Paregorik (elektronika) a Viklef (bicí), začínali jako impro duo a byli schopní vyprodukovat opravdu hodně moc bordelu v rozlehlé zemi nikoho, kterou z jedné strany ohraničuje noise rock a z druhé s ní sousedí breakcore. O to překvapivější byla jejich debutová deska Zvukem I̶I̶I̶ , jedna z nejpozoruhodnějších tuzemských experimentálních nahrávek posledních let – reggae, Medelssohnův pochod, post rock a hromada dalších potměšilých nápadů a ironického pomrkávání. Šušká se však, že se chlapci v poslední době vrátili k radikální improvizaci, a tudíž můžeme očekávat, že Slovácký expres doveze velké bolení ušních bubínků.