Čáry života na Sluníčku mapují životní změny

Projekt Čáry života Jana Boroše vydává druhé studiové album Sluníčko. Skladby zachycují autorovu cestu k nalezení nového místa v životě. Přináší osobní a současně univerzální příběhy o touze po změně, osamělosti i naději. Hudebně navazují na Borošovy „pomalé a smutné písničky o lásce”, ve srovnání s debutem Stínítko však působí lehčím a přístupnějším dojmem. Album Sluníčko vyšlo 31. ledna, křty se plánují 4. dubna v pražském Café V lese a 9. dubna v brněnské Alterně.

Do svých nových písní Boroš vtisknul silné emoce, hravost a nadhled. K folkovým, indie a lo-fi východiskům se přidaly vlivy soulové hudby a klasického francouzského popu. Převážně kapelové provedení skladeb doplňují prvky elektroniky a konceptuální zvukové artefakty, které hudbě dodávají charakteristický avantgardní přesah. Kromě kytarových základů písniček dostal prostor také klavír, který se uplatňuje hned ve dvou baladách.

Hlasový projev Boroše se na Sluníčku vyčistil a rozšířil emoční škálu. Intimní a klidné tóny střídají vyostřenější polohy naštvání, šílenství nebo humoru. Specifický přednes autora je méně zastřený než na minulé desce. Minimalistické, vzdušné aranže na albu občas kontrastují s dynamicky vyhrocenými, nahuštěnými pasážemi, kde se mezi sebou ve vzájemné komunikaci městná a prolíná množství nástrojů a zvuků, jen aby se zase uklidnily a hudebně nás vrátily zpátky k jednoduché písničce, která především chce sloužit a nést hlas a text.

Album Sluníčko vychází 31. ledna 2025 na vinylu a digitálně u Bumbum Satori. Nahrávku natočil naživo Jan Boroš, Jan Janečka, Štěpán Růžička a Mikoláš Růžička. Náběry vznikly na jaře 2024 ve studiu Tropical Cell v pražských Kasárnách Karlín pod zvukovým vedením Lukáše Poláka. Dodatečné nahrávky vznikaly ve studiu Jana Boroše v areálu Petrohradská kolektiv, kde propůjčily desce svůj hlas Anna Hokešová a Gabrielle Wildfeuer. Desku smíchal Jan Boroš. Dodatečnou úpravu a mastering zajistil berlínský producent Tim Roth (Sin Maldita). Výtvarné stránky alba se ujal Dan Eineigel, podle návrhu berlínské výtvarnice a hudebnice Petry Hermanové.